CSPK

CSPK s plnohodnotnými webovými stránkami!

2011-10-30T13:25:00.000-07:00

Je vidět, že CSPK plány nastíněné na své výroční hromadě chce opravdu plnit. Na adrese www.cspk.eu najdete vedle veškerých informací o organizaci také důležité informace o chystaných akcích spojených se studiem a reflexí populární kultury, velice cennou bibliografii monografií a studií o populární kultuře pro zapálené badatele, stejně jako se budete moci projít tematickými texty přímo od členů organizace. Web rozšiřuje také přehled českých i zahraničních stránek spojených s populární kulturou. A uživatel nebude ochuzen o možnost případné podněty i doplnění stránek diskutovat! To vše, jak se říká, prostřednictvím vizuálně atraktivního prostředí, které je přehledné a uživatelsky nenáročné...

Hanácká metropole se může těšit na další večírek CSPK

2011-09-25T02:38:00.000-07:00

Centrum pro studium populární kultury si Vás dovoluje pozvat 13. října 2011 v 19:00 do Olomouce na půdu domu na adrese Třída 1. máje 30, kde Vás čeká večer s přebohatým popkulturně sladěným programem!

Těšte se:

- na Tomáše Zabilanského s Fontánou pre Zuzanu II,
- na Martina Fafejtu, který nám chystá malé překvapení - bude mluvit o estetice sebevraždy nebo o kultu romantické lásky? Nechme se překvapit.
- na Marka Čejku s příspěvkem o populární kultuře na Blízkém východě.
- na představení výsledků česko-německého (moravsko-saského) workshopu týkajícího se regionálních významů populární kultury,
- na nového prezidenta CSPK Tomáše Kavku s majálesovou tématikou.

My se těšíme se na Vaši účast!

V Tachově už vědí, co je pornofolk a populární kultura!

2011-08-09T09:24:00.001-07:00

Hudební festival Zvuky léta, který prvním ročníkem připravilo pro město Tachov tamější občanské sdružení První pěší, pomohlo svou troškou zpříjemnit i blaholibé sdružení CSPK. Opepřit program se pokusilo jednak představením svých projektů, tak i tématickým kvízem vztahujícím se k Tachovu a populární kultuře obecně.

Svoje zázemí na festivalu si organizace vybudovala před stanem čajovny, kde potěšila návštěvníky jednak svými informačními letáky, tak především regionálně laděným popkulturním kvízem, který ocenili i s cenami za jeho úspěšné vyplnění jak místní tak i přespolní. Členy sdružení, kteří se točili kolem infostánku a starali se i o rozdávání cen, trochu překvapilo, že ne všichni z účastníků věděli, jak se dostat z Tachova k nejbližšímu McDonaldu nebo třeba, jaký je právě ten správný díl ze seriálu Třicet případů Majora Zemana, který se zabývá normalizační narkomafií. Ač to z pohledu většiny členské základny vypadá, že jde o věc téměř samozřejmou, ukazuje se, že osvěty není nikdy dost a činnost sdružení má opravdu svůj zásadní smysl. Kvíz tedy potvrdil určitou disproporci vnímání motivů populární kultury u jednotlivých generací, tak samozřejmě i disproporci regionální, se kterou se ovšem při jeho přípravě počítalo.

V rámci prezentace činnosti CSPK zazněla v čajovém stanu přednáška na téma polského života Jožina z Bažin. Při ní se mohli přítomní pokochat i tématickými postery projektů CSPK, které nakonec v čajovně visely i dlouho po ukončení celého programu.

Co se týče celkové náplně festivalu, Centrum ocenilo, že mohlo svůj program přednést nedaleko vystoupení takových hvězd jako je pražská skupina La Pneumatiq, která navrací styl d ´n ´ b zpět do středu hudebního zájmu anebo již docela těžce podnapilého znojemského barda Záviše, kterého nakonec museli z podia odnést. Celé festivalové milieu tak mělo během jednoho pátečního letního večera poznat, co je populární kultura a zároveň i praxi tvůrců jejich specifických subkulturních žánrů, kteří se ve svých písních vůči jejím většinovým projevům poměrně ostře vyhrazují.

Festival Zvuky léta byl součástí projektu Historických slavností města Tachov, tentokráte zaměřených na oslavu 150. let od založení nedaleké jízdárny Světce, kterých se v sobotu členská základna CSPK také na hlavním tachovském náměstí Republiky zúčastnila. Zde nechyběly tzv. tradiční pokrmy ani další lákadla konzumu jako zmrzlina nebo česko-německo-turecký döner kebap. Těsně před svým odjezdem ze západních Čech si ještě CSPK vyslechlo koncert západočeské dechovky a rokycanských Kale, přičemž se zaujetím pozorovala i dění v publiku. Celý tachovský výjezd lze nakonec zhodnotit, že vedle pobavení publika značně přispěl i k dalším podnětům pro pokračující výzkum domácí popkultury!

Odraz české národní identity v jednotlivých odvětvích kulturních a kreativních průmyslů v ČR

2011-07-21T02:01:00.000-07:00

Institut umění – Divadelní ústav vyhlašuje v souvislosti s plánovanou konferencí o odrazu české národní identity v jednotlivých odvětvích kulturních a kreativních průmyslů v ČR výzvu k podávání esejů.

Autor by měl ve své eseji vystihnout specifický jev týkající se české národní identity a způsob, jakým se tento jev odráží ve vybraných odvětvích kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Jaký má například vliv na export českých kreativních průmyslů, přispívá-li nějakým způsobem k image České republiky či regionu ČR v zahraničí, je-li příčinou unikátnosti konkrétního produktu či služby českých kreativních průmyslů a další. Jedná se o velmi široké pole záběru. Vážným zájemcům proto doporučujeme nás předem kontaktovat a konzultovat s námi téma eseje na adrese martin.cikanek@institutumeni.cz.

Přednostně máme zájem o témata týkající se těchto odvětví:
· móda
· design (produktový, interiérový, grafický a další)
· kulturní dědictví (památky)
· rozhlas
· televize
· videohry
· výtvarné umění

Národní identita je pro tento účel definována jednak jako způsob, jakým Češi vnímají sami sebe, či jako pohled na Čechy zvenčí. Přednostně nám jde o taková vnímání v současnosti. Nevylučujeme však ani témata zachycující vnímání identity v nedávné minulosti a to zejména, pokud mají stále významný vliv či významné dopady na současné české kreativní průmysly. Kulturní a kreativní průmysly jsou obory lidské činnosti, které prostřednictvím kreativity a jejího vytěžování generují bohatství a všeobecný blahobyt. Konkrétně se jedná o odvětví jako například reklama, design, architektura, filmový průmysl, hudební průmysl, literatura, performing arts a další. Více informací ke kreativním průmyslům viz například: Martin Cikánek: Kreativní průmysly – příležitost pro novou ekonomiku (2009).

Abstrakty v rozsahu 1 NS zasílejte do 29. července 2011 na e-mailovou adresu roman.martinec@institutumeni.cz, do předmětu e-mailu napiště “Identita eseje.” Autoři vybraných abstraktů budou poté vyzváni, aby napsali celý esej. Tato výzva je vyhlašována v rámci výzkumného projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (NAKI DF11P010VV31). Eseje jsou honorované.

www.idu.cz

CSPK se v Unijazzu válelo na hromadě

2011-06-25T08:43:00.000-07:00

V úterý 21. června 2011 se uskutečnila v pražském Unijazzu každoroční valná hromada Centra pro studium populární kultury (CSPK). Bodů k projednání bylo poměrně hodně, a to jak těch, co hodnotily minulý rok, tak těch, které se týkaly vyhlídek na rok nastávající. Stěžejní událostí uplynulého období byla jistě konference „Populární kultura a česká identita“, která se konala v Moravské Třebové (více ke konferenci lze dohledat na těchto stránkách). Neskromně si troufáme říct, že proběhla úspěšně. Další společnou aktivitou Centra byly filmové večírky s tématem „transformace“, dále pak komponované výjezdní večery, propagující CSPK mimo Prahu a Brno, tentokrát v Hradci Králové a Plzni. Někteří členové CSPK prezentovali sdružení i v rámci svých individuálních vystoupení na různých konferencích a v neposlední řadě také v rámci cyklu přednášek na Filozofické fakultě UK v Praze.

Nejvíc času jsme ale věnovali plánům do bližší i vzdálenější budoucnosti. Padlo rozhodnutí, že přes úspěch konference nemá Centrum kapacity organizovat ji každý rok, proto se zřejmě ustálí dvouletý cyklus. CSPK také od října 2011 naváže na sérii filmových večírků a rozšíří ji na celý akademický rok. Zřejmě se však změní prostor pro jejich konání, aby se více přiblížil studentům. Ve hře je klub K4 v budově FF UK v Praze v Celetné ulici. V rámci snahy o proniknutí do regionů se CSPK v srpnu zúčastní hudebního festivalu Zvuky léta v západočeském Tachově. Zaniknout by neměla ani myšlenka komponovaných večerů. CSPK se chystá znovu do Hradce Králové a nově do Liberce. V co nejkratší době bychom také rádi vylepšili náš blog případně vytvořili webové stránky.

V závěru valné hromady došlo k volbě nového vedení. To staré bylo pro nečinnost některých členů jako celek odvoláno. Ondřeje Daniela v roli prezidenta vystřídal Tomáš Kavka. Obsazení dalších funkcí a rady je k dohledání v zápisu z valné hromady, který na vyžádání poskytneme.

Valná hromada Centra pro studium populární kultury (CSPK), Unijazz, 21. červen 2011, 18:00

2011-06-12T13:25:00.000-07:00

Centrum pro studium populární kultury (CSPK) srdečně zve všechny své příznivce na Valnou hromadu organizace v úterý 21. června 2011, v 18:00 do Unijazzu (Jindřišská 5, 110 00 Praha 1).

Na programu budou zprávy o chodu organizace a její vyhlídky do dalšího akademického roku, volba vedení a další zábavný program. Zvláště přivítáme aktivní jedince s nápady na další aktivity organizace, kteří současně oplývají ochotou je realizovat.

Nebojte se o Valné hromadě dát vědět svým známým, které by aktivity CSPK mohly zajímat.

Přijďte v hojném počtu a dobrém rozmaru, těšíme se na Vás!

CSPK proměnilo Moravskou Třebovou v těžiště studia české populární kultury

2011-06-04T07:52:00.000-07:00

V pátek 27. a sobotu 28. května 2011 uspořádalo Centrum pro studium populární kultury (CSPK) konferenci „Populární kultura a česká identita“. Jak prezident sdružení Ondřeje Daniel na úvod vysvětlil, prvotním impulsem bylo otevřít kritickou diskuzi nad otázkami české identity, přičemž se CSPK inspirovalo obdobnou debatou, kterou v Rakousku vyvolávají již celá desetiletí angažovaní umělci a vědci. Konferenci zahájil místostarosta Moravské Třebové pan ing. Pavel Brettschneider, který zdůraznil, že něco podobného se ve městě ještě nedělo.

Tematicky k úvodním proslovům otevřela konferenci Muriel Blaive svým příspěvkem o malém českém člověku, kterého definovala pomocí svého výzkumu v Českých Velenicích. Další příspěvky pátečního rána se věnovaly vývoji českého antisemitismu, vytváření české identity prostřednictvím televizní obrazovky a došlo i na místa paměti v souvislostech s populární retro-vlnou a interpretacemi hradu Střekov a Husových oslav.

Páteční odpolední program se věnoval subkulturám na území České republiky. Prezentovány byly výzkumy vývoje subkultur skinheads, punku, hip-hopu, tekna i ema od devadesátých letech do současnosti. Páteční odpolední program zakončil blog věnující se počátkům české populární kultury, obecně doposud přehlíženému tématu. Jako důležité pro pochopení dalšího vývoje populární kultury v českých zemích byly představeny příspěvky zaměřené na rozvoj českého mediálního a zábavního světa, využívání politické propagandy nebo utváření legend.

O vlivu oboru Cultural studies na studium populární kultury pohovořila v hlavní přednášce Jiřina Šmejkalová z univerzity v Lincolnu. Zdůraznila obecně dosti slabou reflexi tématu v celé střední Evropě například v porovnání s jižní Amerikou. Nastínila perspektivu dalšího možného vývoje, který bude pravděpodobně ovlivněn centralistickými tradicemi regionu. Zdůraznila také, jak důležité je brát zřetel na tradiční středoevropské chápání pojmu kultury jako vytváření elitních hodnot, které přetrvává i na ministerské úrovni.

Druhý konferenční den zahájila přehlídka témat z oblasti socialistické populární kultury vhodných k dalšímu výzkumu. Byl představen Večerník Praha jako první populární deník v režii komunistické strany a poté uchopení studentského svátku majáles různými režimy. Zajímavě byl prezentován i nástup televize a její rozličné dopady na severoamerické a české prostředí. Filozof Martin Škabraha interpretoval českou mentalitu ve filmu Vesničko má středisková jako rezignaci na progresi a přijetí cynismu jako souhlasu s daným politickým režimem. Závěr sobotního ranního programu obstaraly dva příspěvky s genderovou tématkou, nejprve interpretace tvorby Věry Chytilové za pomoci teorií Slavoje Žižeka a následně interpretace genderové reprezentace v pozdně komunistické literatuře.

Konferenční dění v sobotní odpoledne uzavřely příspěvky zaměřené na soudobou populární kulturu. Interpretován byl kánon populárně kulturních písní od Ivety Bartošové až po Xindla X. a skupinu Nightwork, praxe unisexových časopisů a představeno bylo i srovnání české a německé ostalgie.

Po oficiálním uzavření konference následovalo představení výsledků mezinárodního výzkumného workshopu věnovaného srovnání projevů regionálních identit v Sasku a na Moravě v populární kultuře. Postupně jsme byli konfrontováni s vizuálními strategiemi propagace měst Saská Kamenice (Chemnitz) a Ostrava, hlavně jejich vyprázdněností v politických frázích a se souvisejícími subverzivními pokusy o jejich proměnu. Zajímavým protikladem byly příspěvky zkoumající sebeprezentace obyvatel regionů na sociálních sítích, stejně jako terénní výzkum vnímání identity a pocitů mladých lidí obou regionů. Na závěr se i v rámci workshopu dostalo na téma retro vlny na Moravě a v Sasku. Témata workshopu vypracovaly české-německé tandemy a brzy se můžeme těšit na prezentaci jejich výzkumu v elektronické publikaci, doplněné o putovní tématickou výstavu. Obdobně CSPK připravuje i konferenční monografii, o jejímž vydání budete včas informováni.

Program konference:

Další fotografie

Konference Populární kultura a česká identita

2011-05-17T06:21:00.000-07:00

Moravská Třebová,27. – 28. května 2011

Pátek 27. května 2011

Budova městského muzea Moravská Třebová (Svitavská 315/18)
9.00 – 9.30, Registrace
9.30 – 10.00, Přivítání účastníků

Panel 1, Identity a obecné teorie
(moderuje Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. )
10.00 – 10.15, PhDr. Muriel Blaive, Ph. D., (Ludwig Boltzmann Institute for European History and Public Spheres, Vídeň)
‘Malý český člověk’: před a po 1989
10.15 – 10.30, Doc. Phdr. Blanka Soukupová, CSc, (Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze)
Moderní český antisemitismus v letech 1895-1989. Srovnání hlavních etap nejsetrvalejší části českého nacionalismu
10.30 – 10.45, Mgr. et mgr. Robert Kulminski, Ph. D. (Uniwersytet Warszawski)
„Právě běží” – televize a identita
10.45 – 11.30, diskuze
11.30 – 11.45, přestávka a malé občerstvení

Budova městského muzea Moravská Třebová (Svitavská 315/18)
Panel 2, Paměť a populární kultura
(moderuje Mgr. Martin Škabraha, Ph.D. )
11.45 – 12.00, PhDr. Lenka Řezníková, Ph. D. (Filosofický ústav Akademie věd ČR)
Žánry paměti. Ke vztahu kolektivni paměti a identity v současné populární kultuře
12.00 – 12.15, Kristýna Janečková (Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
„Jest to jeden z nejtypičtějších českých hradů.“ Utváření Střekova jako českého místa paměti
12.15 – 12.30, Bc. Marek Fapšo (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Husova Kostnice na přelomu století
12.30 – 13.00, diskuze
13.00 – 14.15, přestávka s možností zajít si na oběd, přesun do kavárny Poštovka.

Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 3, Subkultury I
(moderuje PhDr. Ondřej Slačálek)
14.15 – 14.30, PhDr. Marta Kolářová, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR)
Postsubkulturní či postsocialistické? Hudební subkultury mládeže v současné ČR
14.30 – 14.45, Mgr. Anna Oravcová (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze)
Česká hiphopová subkultura
14.45 – 15.00, RNDr. Michaela Pixová (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Český punk: mezi „zlidověním“ a politizací
15. 00 – 15. 30, diskuze
15.30 – 15.45, přestávka a malé občerstvení

Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 4, Subkultury I I
(moderuje Mgr. Filip Pospíšil, Ph.D.)
15.45 – 16.00, PhDr. Ondřej Slačálek (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Freetekno v Česku: autonomie, apolitičnost a politizace post-subkultury
16.00 – 16.15, Mgr. Hedvika Novotná (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze)
Punks and skins united? Proměny vztahu punkové a skinheadské subkultury
16.15 – 16.30, Mgr. Ondřej Daniel (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Etnické subkultury: definice konceptu a jeho aplikace na český kontext
16.30 – 16.45, Mgr. Martin Heřmanský (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze)
Feťáci a sebevrazi: démonizace subkultur a morální panika v českém prostředí
16.45 – 17.10, diskuze
17.10 – 17.40, přestávka a malé občerstvení

Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 5, Počátky populární kultury
(moderuje Dr. Jiřina Šmejkalová, CSc. )
17.40 – 17.55, Mgr. Roman Elner (Archiv Univerzity Karlovy)
Annenruhe aneb Morbidní příběh z Moravskotřebovska o lásce až za hrob – překračující národnosti i historické epochy
17.55 – 18.10, Mgr. Jan Lomíček (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta
Univerzity Karlovy v Praze)
"Nikde nelze radostněji žít!"(Utopický obraz Sovětského svazu v československé populární kultuře mezi světovými válkami)
18.10 – 18.25, Mgr. Dmitryi Timofeyev (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Paměti Františka Jana Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770-1816: identita skrze jazyk.
18.25 – 18.40, Mgr. Jakub Machek (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Počátky populární kultury v českých zemích
18.40 – 19.15, diskuze

19.15 – 20.30, čas na oddych, večeři a jiný individuální program

Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
20.30-21.00, Dr. Jiřina Šmejkalová, CSc (Centre for the European Cultural Studies, University of Lincoln) – Vývoj Cultural studies ve střední a východní Evropě
21.00 - ?, volný program spojený s možností návštěvy Muzejní noci města Moravská Třebová. Dále máme zamluven prostor pro společenský večer v hospodě a odvážlivci se mohou vydat i na noční výlet na Křížový vrch.

Sobota, 28. května 2011
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 6, Populární kultura za socialismu
(moderuje Mgr. Karel Šima, Ph.D. )
9.00 – 9.15, Mgr. Jana Dorčáková (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze)
Večerní Praha jako vybočení ze socialistické každodennosti
9.15 – 9.30, Mgr. Šárka Syslová (Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita v Brně)
Je české domácí umění kýč nebo materializovaná ikonická zkušenost?
9.30 – 9.45, PhDr. Jan Bárta (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Česká nová vlna jako generační projev mládeže 80. let
9.45 – 10.00, Mgr. Tomáš Kavka (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Studentský svátek majáles jako médium společenských změn
10.00 – 10.30, diskuze
10.30 – 10.45, přestávka a malé občerstvení

Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 7, Populární kultura za socialismu II
(moderuje PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. )
10.45 – 11.00, Mgr. Michaela Blažková (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Vzor televizní strategie – nakolik je minulost odlišná od současnosti?
11.00 – 11.15, Mgr. Martin Škabraha, Ph.D. (Filozofická Fakulta, Univerzita Ostrava)
Symbol země ve filmu Vesničko má středisková
11.15 – 11.30 Susanne Sklepek, Ph.D. (University of Nottingham)
Genderové aspekty mediální reprezentace filmů Věry Chytilové z období české ‘normalizace’
11.30 – 11.45, Doc. Libora Oates-Indruchová Ph.D. (Ludwig Boltzmann Institute for European History and Public Spheres, Vídeň)
Přestavěné“ genderové identity?: Gender v populární literatuře v období perestrojky
11.45 – 12.15, diskuze
12.15 – 13.45, přestávka s možností zajít si na oběd

Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 8, Populární kultura v současnosti
(moderuje Mgr. Hana Zimmerhaklová, Ph.D. )
13.45 – 14.00, PhDr. Lukáš Borovička (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Od paneláků k teplákům (Re-prezentace a tematická kontinua v populární hudbě)
14.00 – 14.15, Mgr. Magdaléna Myslivcová (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze)
Strategie prezentace alternativních forem spirituality jako součásti populární kultury
14.15 – 14.30, Martina Poliaková (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Mýtus o rozdělení světa na příkladu unisexových časopisů
14.30 – 14.45, Ina Marešová (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Vzpomínání a ztracená identita – fenomén ostalgie ve dvou středoevropských kontextech
14.45 – 15.10, diskuze
15.10 – 15.15, závěrečné slovo ke konferenci
15.15 – 16.00, přestávka a malé občerstvení

Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Regionální identita v popkulturních obrazech – příklady Moravy a Saska
16.00 – 17. 30, Představení výsledků workshopu (v angličtině)

17.30 – 18.30, aperitiv
18.30 – 20.30, čas na odpočinek, večeři a jiný individuální program
20.30, společenský program.

Workshop "Regionální identita v obrazech populární kultury: případy Moravy a Saska"

2011-04-27T06:19:00.000-07:00

Leipzig, Neues Rathaus, 16. 4. 2011

Leipzig, Neues Rathaus, 16. 4. 2011

Leipzig, Connewitz, Waldfrieden, 17. 4. 2011

Brno, Bakala, 21. 4. 2011

Brno, Pegas, 21. 4. 2011

Brno, Tranzit, 21. 4. 2011

Perla renesance přivítá vědce věnující se české popkultuře

2011-04-07T02:00:00.000-07:00

Do Moravské Třebové se na konci května sjedou společenští vědci věnující se populární kultuře v českém kontextu. Unikátní konference otevře některé otázky, které by česká společnost viděla nejraději zametené hluboko pod kobercem.

Konference „Populární kultura a česká identita“ je vyvrcholením Roku Transformace vyhlášeného Centrem pro studium populární kultury na akademický rok 2010/2011. V jeho rámci toto občanské sdružení připravilo dva komponované večery (14. 12. v Plzni a 23. 2. v Hradci Králové), sérii komentovaných filmových promítání v Praze (každou třetí středu v měsíci), alternativní prohlídku města Brna, workshop „Regionální identita a populární kultura (příklady Moravy a Saska)“, podílelo se na přípravě specializační přednášky Každodennost a populární kultura v Československu 1948-1992 na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a konečně na 27. a 28. května 2011 připravuje v Moravské Třebové konferenci „Populární kultura a česká identita“. Na tu se přihlásilo přes třicet zájemců z řad jak studentů, doktorandů a dalších vědeckých pracovníků řady českých a několika zahraničních pracovišť.

V rámci prvního panelu „Identity a obecné teorie“ bude řeč o diskontinuitách „Malého českého člověka“ před a po roce 1989, o českém antisemitismu, vztahu lidové a populární kultury nebo identity a televizního vysílání.

Druhý panel „Paměť a populární kultura“ se zaměří jak na žánry, tak i na memy paměti a dále na místo hradu Střekov a Husovy Kostnice v českém nacionalistickém diskurzu.

Ve třetím a čtvrtém panelu bude řeč o subkulturách, zejména o jejich situaci během postsocialismu. Konkrétně se zaměříme na punk, freetekno, skinheads a hip-hop. Stranou ale nezůstanou ani etnické subkultury a démonizace subkultur v médiích.

První konferenční den uzavře panel „Počátky populární kultury“, během něhož si účastníci vyslechnou referáty o šestákovém tisku konce 19. století, meziválečné propagandě, lidovém románu a zlidovělé pověsti z Moravské Třebové.

Večerní program bude pestrý a do velké míry se bude krýt s muzejní nocí, která v den konání konference bude v Moravské Třebové probíhat.

Šestý panel „Populární kultura za socialismu“ se bude sestávat z přednášek o deníku Večerní Praha, domácím umění, undergroundu, genderových aspektech filmů Věry Chytilové a o filmu Vesničko má středisková.

Sedmý panel „Populární kultura za socialismu a postsocialismu“ bude pokračovat referáty o televizních strategiích, genderu během perestrojky, kontinuitách a diskontinuitách v populární hudbě a studentských majálesech.

Poslední konferenční blok „Populární kultura v současnosti“ přinese prezentace o české sci-fi, alternativní spiritualitě, unisexových časopisech a fenoménu ostalgie.

Na poslední přednášku přímo naváže představení výsledků workshopu „Regionální identita a populární kultura (příklady Moravy a Saska)“, který proběhne vzhledem k účasti německých kolegů v angličtině.

Konfereční výzva
Předběžný program a abstrakty přihlášených účastníků
Praktické informace pro přednášející a účastníky konference

Turistická prohlídka – Druhá strana Brna

2011-03-25T10:39:00.000-07:00

Projekt turistické prohlídky pro cca 15 lidí má za cíl ukázat druhou tvář jihomoravské metropole než tu, která je prezentována ve většině turistických průvodců a představována při tradičně pojatých prohlídkách.

Naším bezprostředním cílem je představit Brno jako sebevědomé město, které se nesnaží vyzdvihováním svých historických a architektonických památek za každou cenu vyrovnat šarmu Prahy, Bratislavy, Vídně nebo Olomouce, ale je si hluboce vědomo potenciálu, který představují jeho na první pohled slabé stránky – historie dělnického osídlení města a s ní související poloopuštěné průmyslové dědictví, sociálně vyloučené lokality, jistá neuspořádanost architektury vnějšího centra, nejasná koncepce rozvoje města a z tohoto faktu těžící často faraónské developerské projekty současnosti.

Turistická prohlídka „Druhá strana Brna“ by neměla v žádném případě nahradit konvenční prohlídky, ale měla vůči nim být komplementární. Má-li se Brno se sebou samým vyrovnat, může jen těžko zavírat oči před místy, které by před turisty nejraději schovalo. Z neupravenosti Brna a jeho živelné divokosti lze udělat i jeho přednost.

Město je s ohledem na přítomnost průmyslu a obrovský počet studentů jedním ze subkulturních center bývalého Československa a jako takové vykazuje poměrně silnou životaschopnost. Během prohlídky se tak zastavíme i na místech paměti pro jednotlivé subkultury, za něž můžeme považovat od počátku 20. století postupně tzv. „plotnu“, flákače užívající svérazný slang, od čtyřicátých let tzv. „potápky“, elegány svým dandysmem protestující proti šedi Protektorátu, později „štatlaře“, „batlesy“ (a s nimi související „antibatlesy“ neboli „mlataře“) užívající derivátu slangu původní „plotny“ – „hantecu“. V nedávné historii byl pak veřejný prostor města bitevním polem mezi dalšími subkulturními formacemi – „anarchisty“ a s nimi částečně spřízněnými „punkery“ na jedné a „skinheads“, kteří se částečně realizovali i při fotbalových zápasech Zbrojovky Brno jako „hooligans“ na straně druhé. V první polovině devadesátých let byl nejčastějším prostorem střetů dopravní uzel před Hlavním nádražím, kde se potkávají „rozjezdy“. Mezi další místa subkultur pak patří ochozy OD Tesco (někdejší Prior), kde se scházeli relativně nepolitičtí „metalisté“ a nově též obchodní centrum Vaňkovka, kde lze pozorovat subkultury současnosti, jakými jsou bezdomovci, „gothici“, „emo“, „hip-hopeři“ nebo „crust punks“.

Při prohlídce Druhá strana Brna se dále zaměříme na jednotlivé etnické skupiny obyvatel města v jeho historii (německý/rakouský a židovský prvek a jeho místa paměti) i současnosti (česká/moravská, romská, ukrajinská, vietnamská ad. komponenta města). Z tohoto důvodu se zastavíme na několika místech evokujících tyto komunity.

Současně si připomeneme provázanost německé/rakouské populace s první vlnou industrializace a zastavíme se na místech, které dodnes připomínají přezdívku Brna – „rakouský Manchester“. Dále si všimneme míst, která mohou být chápána za vřed na tváři města, avšak plní původně nezamýšlené funkce veřejného prostoru. Mezi tato místa patří například „Palác Vítkovice“ (bývalé kasíno proti nádraží), nebo dlouhý podchod pod Hlavním nádražím („Tranzit“). Jako svébytné místo chápeme „Myší díru“, která nesmí naší pozornosti při prohlídce uniknout.

Posledním typem informací, s nimiž budeme při prohlídce města pracovat, jsou urbánní legendy, kterých je v Brně poměrně velké množství a z velké části se zakládají na skutečných událostech. Je jisté, že se s časovým odstupem jedná o informace značně přibarvené fantazií vypravěče. Obdobné legendy nabízí třeba i romští vypravěči.

Zobrazit místo Turistická prohlídka – Druhá strana Brna na větší mapě

Trhali Plyšáka dynamitem aneb To nejlepší z transformační taškařice

2011-03-09T09:26:00.000-08:00

Milí lidé, CSPK a jeho přátelé z Brakfestu zvláště

si Vás tímto dovolují pozvat na brakfilmový večer:

Trhali Plyšáka dynamitem aneb To nejlepší z transformační taškařice

Jako každé uplynuvší desetiletí, je třeba i léta devadesátá pořádně prosušit a rozemlít do euforického prášku mládí, tak aby nás mohla v barevných vzpomínkách příležitostně posilovat i v dalších životních etapách. Právě o to se pokusilo pár spřízněných duší z
Centra pro studium populární kultury prostřednictvím série popkulturních večerů na téma Transformace. Jako zasloužilí akademici s tématem notně obeznámení, jsme byli k trošce do mlýna pochopitelně vyzváni i my z Brakfestu. Srolujme čerstvě okolkovaného Bedřicha a natáhněme společně do obou dírek!

Ve středu 16. 3. od 19h v karlínském klubu Underground

Krom zmíněného Dynamitu pro Vás bude připravena těkavá a vysoce výbušná koláž těch nejbrakovějších filmových gagů a frků, co tato romantická a obrodná doba přinesla. Pásmo bude samozřejmě doplněno odbornými komentáři dobovými i současnými a možná pšídou i kužátkááá!

POZOR! Kapacita klubu je omezena, zaujměte svá místa včas!

Těším se nashle a braku zdar!

Za braktým

Lampa

CSPK otevřelo nový semestr večírkem v mechovém městě

2011-03-02T09:29:00.000-08:00

Centrum pro studium populární kultury nezahálí ani v novém roce. Po předvánočním večírku v Plzni jsme se tentokrát vydali na východ. Ve středu 23. února proběhlo v Hradci Králové, dalo by se říci již klasické, výjezdní posezení se zajímavými příspěvky. V příjemném Klubu č. p. 4 na hradeckém Malém náměstí se sešla početná skupina posluchačů, u které nás může těšit zejména fakt, že šlo povětšinou o neznámé, tedy nové tváře, zejména z řad hradeckého vysokoškolského studentstva.

Program byl tentokrát opravdu nabitý. Během více než dvou hodin bylo proneseno šest příspěvků. Některé navazovaly a rozvíjely již představená témata, ale většina byla pro obecenstvo nová. Otevření celé akce se ujal Tomáš Kavka, který rozšířil svůj plzeňský příspěvek týkající se kultury „jabolu“ aneb „jabčáku, čůča či rybízáku“. Tento v Čechách ne příliš známý polský fenomén nejen představil, ale pokusil se jeho postavení v kultuře našich severních sousedů srovnat s něčím podobným v Čechách. Konstatoval, že naše „tanie winka – levná vína“ již dávno zpracoval hypermarket a globalizace.

Na Tomáše navázala studentka místní Univerzity Hradec Králové Karolína Beranová. Ta se zaměřila na problematiku pronikání zahraniční hudby a hudebních vlivů do Československa v období konce šedesátých a počátku sedmdesátých let. Zajímavě pohovořila také o vzájemných, ne vždy idylických, vztazích představitelů tehdejšího českéhoslovenského undergroundu a svoji prezentaci zakončila klasickou ukázkou tvorby skupiny Blue effect.

Době transformace po roce 1989 se svém příspěvku věnoval Marek Škorvaga, který se zaměřil na tématiku drog v české kultuře, a to na příkladu filmu. Ukázal vývoj zobrazování a pohledu na drogy od počátečního naprostého odmítání a otevřeného boje až po smířlivý, místy až pozitivní pohled současnosti, kdy je joint na plátně něco naprosto běžného a drogy tím obecně přestaly být zásadním filmovým tématem, podobně jako související politická debata o fenoménu, na kterém se udělal dnes již také bývalý populární politik Pavel B.

Z filmového plátna k drsné realitě nacionalismu ve veřejném prostoru dnešních dní nasměroval večer Ondřej Daniel. Přiblížil nám výstupy ze svého výzkumu věnovaného etnickým a nacionalistickým projevům v pouličních graffiti na příkladu Bělehradu, Vídně a Brna. Mapování těchto veskrze negativních a agresivních projevů „zdola“ je zajímavým doplněním debat o stavu dnešní multikulturní Evropy.

Jak konstatoval další přednášející Honza Lomíček, přenesla se v jeho příspěvku v protikladu k předešlým pozornost do časů téměř pravěkých. Věnoval jej totiž sovětské propagandě importované do meziválečného Československa. Výmluvný název příspěvku „Nikde nelze žít radostněji“ napověděl, jak se prezentoval Sovětský svaz za hranicemi ve třicátých letech 20. století. Z fotografií a reklam mohl člověk opravdu nabýt dojmu, že země, kde „včera znamená již zítra“ je skutečným rájem na zemi…

Závěr večera patřil opět místním. Honza Mervart, odborný asistent historického ústavu FF ÚHK, si původně připravil příspěvek na téma slovenských „zlatých šedesátých“. Nicméně pod vlivem akutní inspirace se rozhodl téma trochu upravit. Na vybraných scénách ze slovenského filmu „Iba deň“ z konce osmdesátých let komentoval jak vyobrazení tehdejší reality, tak rozdílný vývoj třech hlavních hrdinů, kamarádů, kteří měli v šedesátých letech kapelu a jejichž další kroky vedly velmi odlišnými směry. Výběrem tohoto v Čechách ne příliš známého snímku nám připomněl, jak málo víme o filmové tvorbě našich východních sousedů, a to i z období společného státu.

Vzhledem k velkému počtu „nových“ tváří představil Ondřej Daniel obecně činnost CSPK. Všechny přítomné pozval na blížící se konferenci k tématu vztahu populární kultury a české identity, kterou CSPK organizuje v květnu v Moravské Třebové, ale také na probíhající cyklus promítání filmů s tématikou „transformace“, který probíhá v pražském kulturním prostoru Underground.

K potěšení nejen organizátorů, ale jistě i samotných přispěvatelů, následovala po každém vystoupení zajímavá debata. Přestože večer tak velmi rychle ubíhal, nemohlo si CSPK odpustit zlatý hřeb všech výjezdních večírků – tombolu. Mezi cenami nechyběla tradiční „céčka“, která jsou symbolem organizace. K užitku přijdou výherci jistě například i velice barvité karty. Nejvíce však musela potěšit hlavní cena, obětavě dovezená až z moravské metropole samotným prezidentem CSPK a velkým propagovatelem regionální identity v obrazech populární kultury – lahvové pivo nejmenované firmy z Uherského Brodu s příznačným názvem „Patriot“.

Snad je z textu i přiložených fotografií patrno, že večírek se i tentokrát vydařil a už se všichni těšíme, že v dubnu začneme druhé kolo opětovnou návštěvou Olomouce. Budeme rádi, když se budeme na všech dalších akcích CSPK setkávat stále v takto hojném počtu.

Kulturální studia

2011-02-21T01:49:00.000-08:00

"Knihy, které čteme, seriály, které sledujeme... A taky rasa, gender, národnost... Kultura určuje, čím jsme. Chcete poznat sebe i druhé?"

> krátká prezentace oboru: http://bit.ly/epSX7b
> prezentace vybraných kursů: http://bit.ly/gRw8KI

Více informací na www.kulturalni-studia.cz.

Začátek letního semestru s CSPK v Hradci Králové

2011-02-13T05:23:00.000-08:00

Ve spojení s kolegy s Univerzity Hradec Králové a kulturním centrem Klub čtyřka v historickém centru východočeské metropole na Labi a Orlici zveme na další z večírků potulného kabaretu Centrum pro studium populární kultury!

Místo Klub čtyřka , Malé náměstí 4, Hradec Králové

Kdy: 23. února

Začátek: 17. 30 hodin

Jarní Haná bude žít popkulturou

2011-02-03T02:59:00.000-08:00

Centrum pro studium populární kultury (CSPK) usilovně podporuje dvě konferenční výzvy: jednu studentskou zabývající se obecněji tématem populární kultury (7.-8. 4. 2011) a druhou vědeckou cílící na studia komiksu (26.-27. 4. 2011). Samozřejmě si v této souvislosti chceme přihřát polívčičku a připomenout blížící se deadline naší vlastní konference Populární kultura a česká identita odehrávající se v Olomouci nepříliš vzdálené Moravské Třebové 27.-28. 5. 2011.

Série filmových večerů na téma Transformace

2011-01-12T08:19:00.000-08:00

Centrum pro studium populární kultury (CSPK) si Vás dovoluje pozvat na filmový večírek "Guns, trucks and rock´n´roll aneb slovenský bollywood ze zlatých devadesátých"

Promítání je součástí série filmových večerů na téma "Transformace", která probíhá od ledna do května 2011 každou třetí středu v měsíci.

KDY: 19. ledna 2011 v 19:00

KDE: v Prostoru Underground - Křižíkova 45, Praha 8 – Karlín, www.prostor-underground.cz

Vstupné dobrovolné.

Na začátek naší miniserie Vás seznámíme s filmem těžícím z atmosféry divoké transformace bez zábran a hranic, kdy se všechno zdálo možné. Autorům, mísícím ve snaze natočit film v hollywoodském stylu romantický muzikál s postsocialistickým neorealismem a béčkovým akčňákem, se podařilo přiblížit kvalitám indické filmové produkce. Dobový produkt a zároveň názorná výpověď o své době.

V průběhu večera Vás také seznámíme s pokroky v našich projektech, jako je připravovaná konference „Populární kultura a česká identita“, workshopy „Regionální identita v obrazech populární kultury – příklad Moravy a Saska“. Dozvíte se také něco o dechovce jako úspěšném českém folkloru nebo moravanství a jeho nositelích.

Těšíme se na vás!

CSPK poctivě přednášelo a losovalo v Plzni po vzoru pana Milana Kindla

2010-12-28T05:16:00.000-08:00

V úterý 14. prosince zasáhlo do předvánoční pohody a shonu zároveň svou troškou i Centrum pro studium populární kultury (CSPK). Samozřejmě tak učinilo způsobem, jakým je to organizaci nejbližší. A tak plzeňské veřejnosti v klubu Jabloň prezentovalo několik dalších témat, jež by měly opět trochu povznést úroveň reflexe fenoménu populární kultury v české společnosti.

Publikum se začalo scházet už kolem páté hodiny večerní a zhruba kolem půl šesté začal přítomné zahřívat svou dávkou reklam z období tzv. turbokapitalismu člen rady CSPK Marek Škorvaga. Upozornil hlavně na velký rozdíl přístupu k manažerské práci, jak se k ní v počátku devadesátých let 20. století stavěli čeští tvůrci reklamních spotů na rozdíl od těch ze západní Evropy. Vedle památek na ekonomickou transformaci společnosti, která je v reklamách zachycena hlavně spoty na investiční fondy první a druhé vlny kuponové privatizace, zaujalo i několik dalších tuzemských spotů, které ještě poukazují na doznívající praktiky normalizačního poučení o výrobku namísto propagování značky a ostře tak kontrastují s tehdejší zahraniční (hlavně americkou a německou) reklamní produkcí.

Večírek poté posunul svou prezentací možností výzkumu populární kultury na příkladu gastronomického produktu další ze zakládajících členů CSPK Tomáš Kavka. Ten se pokusil z podnětu jednoho svého polského kolegy přiblížit funkci obávaného tamějšího produktu – tzv. „Tanie wino“ – jabol v polské společnosti. Postupně představil metodické inspirace z českého prostředí (opřel se především o Ladislava Holého a jeho teorii malé tradice a článek o jídelní obsesi v české kultuře, jak ji popsali američtí sociologové Ben a Susanne Passmorovi, http://condor.depaul.edu/rrotenbe/aeer/V21n1/Passmore.pdf) a pokusil se také zamyslet nad jejich aplikovatelností na tradiční polský nápoj, u nás známý jako „jabčák“ či „rybízák“. Tomáš Kavka odhalil průniky jabolu do subkultur, ale i do polské tzv. vysoké národní kultury. V budoucnu by rád, jak pravil, výzkum rozšířil a interpretoval tak rozdíly vnímání jabolu mezi národy střední Evropy, třeba konkrétně na kolik nápoj ovlivnil českou punkovou kulturu, když s tou polskou je spjat téměř neodmyslitelně - http://www.youtube.com/watch?v=UWio6K5IvWA

Na přednášku věnovanou jabčáku tématicky navázal svým příspěvkem o punku v ČSSR plzeňský doktorand Michal Zikmund. Ten nejprve osvětlil počátky punkové scény v Čechách konce sedmdesátých let a poté provedl vývojem této subkultury až do doby sametového převratu. Nezapomněl zmínit ani slavný lochotínský Mírový koncert z roku 1987, kde se vedle Michala Davida v Čechách poprvé legálně představily západoněmecké legendy Toten Hosen http://www.youtube.com/watch?v=Xw8e8yvrFXg. Konstatoval, že po prvních letech, kdy režim víceméně z neznalosti nový styl toleroval, byli až do posledních dnů socialismu čeští pankáči šikanováni a kriminalizováni.

Koordinátor výzkumu CSPK Jakub Machek pojal svůj příspěvek jako demonstraci kulturní produkce podléhající duchu doby, v němž se promítá i dobová politická atmosféra. Na několika ukázkách z filmových muzikálů z roku 1968 nejprve poukázal, jak se téma kritiky kontroly společnosti prodíralo přes různé filmové žánry – od nezávislého (Švankmajerova Zahrady), přes mainstreamový kinosnímek (Zločin v šantánu) až po televizní seriál (Píseň pro Rudolfa III.). Proměny práce s publikem v souvislosti s režimem poté nastínil na příkladu snímku Romance za korunu z roku 1975. V tomto normalizačním muzikálu je poukazováno na nové způsoby přípustnosti zobrazování společenského ducha, tak jak si jej žádala nová doba.

V krátkém a současně teoreticky i prakticky orientovaném příspěvku „Populární kultura, identita, transformace“ se další ze zakládajících členů CSPK, Ondřej Daniel, věnoval kontroverzím okolo termínů používaných ve společenskovědním výzkumu. Poukázal na to, že koncepty jako identita nebo transformace jsou často vykládány s ohledem na sebedefinici řečníka a nezřídka slouží pro politické elity jako legitimizační nástroje. Jak Ondřej Daniel zdůraznil, je jednou z aktivit CSPK přesahující rámec výzkumu a studia populární kultury jistá radikálně epistemologická, do velké míry i aktivistická pozice snažící se o přiblížení akademické produkce současnému umění vycházejícímu z paradigmat kritických a emancipačních teorií vznikajících v západní Evropě a Spojených státech od poloviny šedesátých let. Na příkladu katalogu výstavy „Hardcore: vers le nouvel activisme“ ukázal, jakým směrem by se podle něj výstupy CSPK měly ubírat. Populární kultura je podle něj možností, jak se přiblížit nepohodlným tématům zametaným pod koberec. Jako příklady uvedl xenofobii, konformismus, pragocentrismus nebo propojení moravského regionalismu a náboženského konzervativismu, což jsou témata reflektovaná v aktuálních výzvách jak na workshop, tak i na s ním související konferenci CSPK. Závěrem přislíbil Ondřej Daniel přispět k dalšímu programu formou reprodukce hudebních skladeb opomenutých hudebních žánrů manele a ankaralı a svůj slib dodržel při pozdějším losování tomboly.

I v závěrečném příspěvku jsme poté zůstali u muziky, ač jsme se geograficky přesunuli. Zabývali jsme se v něm totiž rockovou scénou v konfliktem rozděleném Severním Irsku. Michal Novotný ve svém příspěvku „Bomb´N Roll - Rocková scéna v Belfastu na přelomu 60. a 70. let 20. století“ nejdříve popsal, co hýbalo irskou rockovou scénou této doby, aby poté ukázal, nakolik ji rozhořevší se katolicko-protestantský konflikt pozměnil. Konstatoval, že přes nepřátelství, které katolíky a protestanty v Belfastu rozdělovalo, existoval jeden prvek, který je spojoval – rocková hudba. Společné publikum demonstroval na belfastských koncertech Led Zepellin a Rory Gallaghera.

Při debatě k poslednímu příspěvku moderované Karlem Šimou, zástupcem plzeňské buňky CSPK, který navíc provázel celým večerem, byly otevřeny některé dílčí otázky a mezi nimi například to, jak ovlivňoval severoirské politické milieu katolický Dublin nebo jak se liší přístup hudebníků rozdělených stran v irském konfliktu ve srovnání s pozdějším konfliktem v bývalé Jugoslávii. V závěru programu večera, resp. před volnou zábavou, došlo i na tradiční losování, neboť členové CSPK si jsou dobře vědomi, že své příznivce a přátele populární kultury je nutno nějakým tematickým materiálním darem pohýčkat. V duchu fair play se losování aktivně zúčastnilo i užší vedení organizace. A pouze shodou náhod z něj nakonec nikdo nevyšel naprázdno. Po vzoru losování ODS tomboly v Karlových Varech - http://www.youtube.com/watch?v=f0-SY70ZR08 a nedokazatelných praktik plzeňské Právnické fakulty, jak je symbolizuje vystupování jejího bývalého pana proděkana Kindla, se tak CSPK příjemně postaralo o zachovávání vzorců malé české tradice. Po úspěchu v městě piva (a nyní i jabolu) se rázem mamonem nabyté vedení pouští do přípravy hradeckého večírku, kam by chtělo koncem února 2011 vpadnout a získat si zde alespoň takové publikum jako již zde dlouhou dobu má česko-rusko-slovenský hokejový klub HC Lev - http://www.hockeysportshop.cz/clanky/91-hc-lev-definitivne-khl-hrat-nebude/

Skutečný program:

17, 15 – 17, 30 Zahájení, Karel Šima: Představení CSPK
17, 30 – 18, 00 Marek Škorvaga: Televizní reklama za turbokapitalismu
18, 00 –18, 45 Tomáš Kavka: Tanie wino, chuť lahodné polské subkultury
18, 45 – 19, 15 Michal Zikmund: Punk v ČSSR
19, 15 - 19, 45 Jakub Machek: Hudební filmy a duch doby
19, 45 – 20, 00 Ondřej Daniel: Populární kultura, identita, transformace – koncepty za aktivitami CSPK
20, 00 – 20, 40 Michal Novotný: Bomb´N Roll - Rocková scéna v Belfastu na přelomu 60. a 70. let 20. století
20, 45 - 21, 00 Vyhlášení tomboly
21, 00 - !? Volná zábava

Blíží se předvánoční večírek CSPK v Plzni

2010-11-28T22:44:00.001-08:00

Místo:
Kulturní kavárna Jabloň, Krátká 1003/2, 301 00 Plzeň-Jižní Předměstí

Program:
17,15-17,30 Zahájení (Karel Šima)
17,30-18,00 Marek Škorvaga: Televizní reklama za turbokapitalismu
18,00-18,30 Tomáš Kavka: Tanie wino, chuť lahodné polské subkultury
18,30-19,00 Michal Zikmund: Punk v ČSSR
19,00-19,30 Ondřej Daniel: Populární kultura a identita (workshop a konference, projekty CSPK)
19:30-19:45 Vyhlášení tomboly
19,45-20,15 Jakub Machek: Popem za jezulátko, rockem za mír! Hudební filmy a duch doby
20,15-20,45 Michal Novotný: Bomb´N Roll - Rocková scéna v Belfastu na přelomu 60. a 70. let 20. století
20,45-? Vzájemné neformální pop-kulturní pobavení

Regionale Identität auf popkulturellen Bildern – am Beispiel Mährens und Sachsens

2010-11-22T09:51:00.000-08:00

Aufruf zur Teilnahme: Regionale Identität auf popkulturellen Bildern – am Beispiel Mährens und Sachsens

Das CSPK (Zentrum für popkulturelle Studien) sucht zur Realisierung das Projekts Regionale Identität auf popkulturellen Bildern – am Beispiel Mährens und Sachsens interessierte Teilnehmer unter Journalisten, Künstlern (vornehmlich Fotographen und Filmemachern), Aktivisten und Studenten, besonders der Gesellschaftswissenschaften.

Im heutigen Europa wird regionale Identität als einer der wichtigsten Identifikationsmechanismen verstanden. Regionalistische Strömungen schöpfen ihr Potential sehr oft aus Gefühlen des Unrechts gegenüber den Zentren. Im mitteleuropäischen Raum sind sie meist mit dem konservativen Teil des politischen Spektrums verbunden, der die regionale Identität mit Hilfe primordialer Faktoren (gemeinsame Herkunft, Dialekte und weitere „objektive“ Merkmale) definiert. Auch die Wortverbindung „Europa der Regionen“ gehört zur Ideologie der sogenannten „Neuen Rechten“ (Alain de Benoist, aber auch Umberto Bossi oder Jörg Haider). Regionale Identität kann so von ihren Kritikern als Vorstufe der hoch-exklusiven ethnischen Identität verstanden werden.
In dem skizzierten Kontext, in welchen Erscheinungsformen äußert sich regionale Identität? Welche Bedürfnisse, Interessen stehen dahinter? Wie exklusiv ist sie, und welche möglichen Konsequenzen hat dies?

Das Projekt konzentriert sich auf Feststellung, Analyse und Vergleich des gegenwärtigen Standes der mährischen und sächsischen regionalen Identitäten, wie sie in der Populärkultur zum Ausdruck kommen.

Für eine spannende Erforschung der Manifestationen der regionalen Identität im öffentlichen Raum werden passende Themen angeboten, deren Liste durch Ideen der Workshopteilnehmer ergänzt werden kann:
- Architektonische und urbanistische Analyse
- Blogs, Internetforen, Facebook
- Fußball (Dynamo Dresden, FC Brno usw.) und andere Sportarten
- Lokale Produkte, Bedeutung der spezifischen Gastronomie (regionale Speisen, Biersorten, Weinsorten, Schnäpse usw.)
- Autoaufkleber, Flaggen, Kennzeichen und andere Symbole
- Regionen in Museen und an der Akademie (Archäologie, Ethnologie, Geschichte, Linguistik, Kartographie, Biologie)
- Interviews (lokale und regionale Politiker, Akademiker, Berühmtheiten und zufällig ausgewählte Informanten)
- Schriftliche Dialekte (Schilder, Literatur, Texte im Internet)
- Der sächsische Schöpfer des „Wilden Westens“ Karl May
- Videoclips, populäre Musik, Volksmusik
- Ostdeutsche „Ostalgie“, sofern sie Sachsen betrifft
- Benutzung von Namen der Regionen in Werbung und in Firmennamen

Zeitplan der Aktivitäten:
16.-20.4.2011, Workshop in Sachsen,
21.-24.4.2011, Workshop in Mähren,
27.-29.5.2011, Vorstellung der Projektergebnisse in Brünn und Moravská Třebová.

Die Teilnehmern bilden deutsch-tschechische Tandems, die zu ähnlichen Themen innerhalb beider Länder recherchieren werden. Die Projektergebnisse werden in Form einer Publikation und einer Online –Ausstellung präsentiert.

Das Projekt wird gefördert aus Mitteln des Deutsch-Tschechisches Zukunftsfonds. Unterkunft und Verpflegung werden gestellt.

Ein kurzes Exposé des geplanten Forschungsvorhabens und eine Biographie schicken Sie, bitte, an cspk@centrum.cz (Deadline für Bewerbungen ist der 28. 12. 2010). Ein Vorschlag über einen konkreten tschechischen Forschungspartner wäre wünschenswert, ist aber keine Bedingung.

Aufruf in PDF

Regionální identita v obrazech populární kultury – příklad Moravy a Saska

2010-11-19T01:30:00.000-08:00

Centrum pro studium populární kultury (CSPK) hledá spolupracovníky z řad žurnalistů, umělců (zejména fotografů a filmařů), aktivistů, studentů a dalších adeptů společenských věd pro realizaci projektu „Regionální identita v obrazech populární kultury – příklad Moravy a Saska“.

V současné Evropě je regionální identita chápána jako jeden z prioritních mechanismů identifikace. Oproti národním nebo etnickým identitám často zatíženým minulostí nabízí tato dosud málo reflektovaná a v národním kontextu často nepříliš atraktivní rovina identifikace zcela nové významy. Regionalistické proudy často čerpají svůj potenciál z pocitu křivd ze strany centra a ve středovýchodní Evropě bývají spojovány s konzervativním křídlem politického spektra, která definuje regionální identitu za pomoci primordiálních faktorů (společného původu, dialektu a dalších „objektivních“ znaků). Obdobně patří slovní spojení „Evropa regionů“ i do ideologického arzenálu tzv. „Nové pravice“ (Alain de Benoist, Umberto Bossi nebo Jörg Haider). Regionální identita tak může být svými kritiky chápána jako předstupeň vysoce exkluzivní etnické identity.

Projekt se zaměří na mapování, analýzu a srovnání současného stavu moravské a saské regionální identity tak, jak je manifestována v populární kultuře.

K výzkumu regionalistické kulturní praxe budou využity rozmanité produkty populární kultury. Pro inspiraci nabízíme několik konkrétních témat vhodných k výzkumu manifestace regionální identity ve veřejném prostoru. Uvítáme jejich další doplnění:
- Architektonická a urbanistická analýza,
- blogy, internetová fóra, Facebook,
- fotbal (Dynamo Dresden, FC Brno apod.) a další sporty,
- lokální produkty, význam specifické gastronomie (regionální jídla, piva, vína, kořalky atd.)
- nálepky, vlajky, znaky a další symboly,
- regiony v muzejích a vědeckých institucích (archeologie, etnografie, historie, lingvistika, kartografie, biologie),
- rozhovory (lokální a regionální politici, akademici, celebrity a náhodní informanti),
- psané dialekty (vývěsní štíty, literatura, texty na webu),
- saský tvůrce divokého Západu „Karel May“,
- videoklipy, populární a lidová hudba,
- východoněmecký fenomén „Ostalgie“ s významy dotýkajícími se Saska,
- využívání názvů regionů v reklamě a názvech firem.

Harmonogram aktivit:
16.-20.4.2011, workshop v Sasku,
21.-24.4.2011, workshop na Moravě,
27.-29.5.2011, prezentace výsledků výzkumu, Brno a Moravská Třebová.

Díky podpoře Česko-německého fondu budoucnosti můžeme účastníkům nabídnout ubytování a stravování v místě workshopů i závěrečné prezentace. Účastníci vytvoří česko-německé tandemy zkoumající podobná témata v obou zemích. Výstupem projektu bude PDF publikace a online výstava.

Hlaste se s krátkým výzkumným projektem a životopisem do 28.12.2010 na adrese cspk@centrum.cz. Uvítáme pokud máte konkrétní představu o Vašem partnerovi do výzkumného tandemu, není to však podmínkou. Znalost němčiny nebo angličtiny vítáme.

Výzva ve fromátu PDF

Populární kultura a česká identita

2010-11-14T08:55:00.000-08:00

Milí přátelé,vážené kolegyně, vážení kolegové,

občanské sdružení Centrum pro studium populární kultury připravuje ve spolupráci s Ústavem hospodářských a sociálních dějin a Seminářem obecných a komparativních dějin Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na 27.-28. května 2011 konferenci na téma

Populární kultura a česká identita

Populární kultura, chápána jako široce sdílené významy, názory a praktiky, vzniká jako hybridní produkt, tvořený na jedné straně sociálními a kulturními potřebami obyčejných lidí na svou zábavu a uvolnění a na druhé straně snahou producentů popkulturních statků oslovit co nejširší obecenstvo a ovládnout trh. Studium populární kultury, vycházející z již po desetiletí světově etablované disciplíny cultural studies, se přitom na akademických pracovištích v České republice začíná nesoustavně prosazovat až poslední dobou. Účelem plánované konference je navázat potřebný kontakt mezi jednotlivými badateli a pracovišti zabývajícími se výzkumem populární kultury.

Konference představí fenomén populární kultury a možnosti jeho využití při studiu procesů formování české identity a její kontextualizace v rozmanitých společensko-ekonomických situacích, které se ve 20. století vystřídaly v českém prostoru. Naše vědecké setkání si však klade za cíl podnítit především diskuzi o využitelnosti konceptů cultural studies na socialistickou a postsocialistickou společnost.
Uvítáme příspěvky zaměřené na perspektivy dalšího výzkumu i na specifická témata, která se v rámci populární kultury v českém prostoru nabízejí. Výsledkem našeho setkání bude navázání užší spolupráce, výměna pohledů a přístupů ke studiu tématiky populární kultury a společné hledání možností dalšího rozvoje cultural studies v ČR.

Konference je otevřená nejrůznějším odborným pohledům na fenomén populární kultury, pozornost však věnujeme následujícím tématům:
- etnocentrické a xenofobní postoje v české společnosti,
- podoby českého ateismu, agnosticismu, volnomyšlenkářství a konformismu,
- socialismus po česku – hierarchizace a rovnostářství,
- místa paměti moderního českého národa,
- české snění – sémantika českých utopií a tužeb,
- (post)socialistická každodennost – kontinuity a diskontinuity,
- subkultury v českém prostoru,
- regionální identity v populární kultuře.

Pro bližší informaci o metodologickém zaměření konference uvádíme základní díla inspirující náš pohled na studium populární kultury a české identity:
Petr A. Bílek, Blanka Činátlová, Tesilová kavalérie, Praha, Pistorius & Olšanská, 2010.
Paulina Bren, The Greengrocer and his TV: The Culture of Communism after the 1968 Prague Spring, Cornell University Press, 2010.
John Fiske, Understanding Popular Culture, Boston, Unwin Hyman, 1989.
Ladislav Holý, Malý český člověk a skvělý český národ, Praha, Sociologické nakladatelství, 2001.
Vladimír Macura, Šťastný věk, Praha, Academia, 2008.
Françoise Mayer, Češi a jejich komunismus, Praha, Argo 2009.

Konference se koná v Moravské Třebové, nacházející se ve strategicky vhodném prostoru mezi Prahou, Olomoucí a Brnem. Moravská Třebová je také díky své poloze na zemských hranicích Čech a Moravy, na okraji svébytné etnografické oblasti Malá Haná a svou minulostí německého jazykového ostrůvku symbolickým a inspirativním místem.

Zdroj: http://www.virtualczech.cz/vr/moravskatrebova/1/planeta.jpg

Délka příspěvků je stanovena na 20 minut. V průběhu konference bude pro účastníky zajištěno drobné občerstvení a kulturní program. Cestovní a další náklady si hradí účastníci nebo jejich pracoviště. Účastnický poplatek je stanoven na 150 Kč, pro doktorské studenty a důchodce 50 Kč, pro magisterské a bakalářské studenty je účast zdarma.

Tímto dopisem Vás chceme srdečně pozvat k účasti. Přihlášky na konferenci (název příspěvku, abstrakt o rozsahu 300 slov, stručný akademický životopis) zašlete emailem na adresu cspk@centrum.cz. Všechny návrhy příspěvků budou podrobeny recenznímu řízení.

Vaše přihlášky očekáváme nejpozději do 28. února 2011. Do měsíce po tomto datu sestavíme program konference a rozešleme jej účastníkům.

---------------------------------------------------------------------------
Centrum pro studium populární kultury je nevýdělečnou, nestátní, neziskovou organizací, jejímž cílem je šířit povědomí o populární kultuře jako každodenní kultuře širokých vrstev a přispívat tak k poznání společnosti a její sebereflexi. Svých cílů chce v českém akademickém prostředí dosáhnout širším etablováním přístupů oboru kulturních studií (Cultural studies). Dále organizace vyvíjí kulturní a vzdělávací činnost.

Webová stránka: http://cspk.eu

Garanti konference:
Dipl. Ing. Jakob Hurrle, Multikulturní centrum Praha
Mgr. Filip Pospíšil, Ph.D., A2 časopis kultury a oddechu
Mgr. Jana Nosková Ph.D., Etnologický ústav AV ČR, v.v.i., pracoviště Brno
PhDr. Michal Pullmann, Ph.D., Ústav hospodářských a sociálních dějin FF UK Praha
Mgr. Martin Škabraha, Ph.D., Katedra filozofie, FF OU Ostrava
PhDr. Ondřej Slačálek, Ústav politologie, FF UK Praha
Mgr. Karel Šima, Ph.D, Katedra antropologických a historických věd, ZČU Plzeň

Za realizační tým konference, členové Centra pro studium populární kultury:
Mgr. Ondřej Daniel
Mgr. Tomáš Kavka
Mgr. Jakub Machek

Konferenční výzva ve formátu PDF

CSPK podpoří studentskou konferenci Manipulace obrazem

2010-09-25T03:42:00.000-07:00

Studentská konference katedry Elektronické kultury a sémiotiky na FHS UK

NÁZEV: Manipulace obrazem: důsledky možnosti manipulace digitálním obrazem

DATUM, ČAS a MÍSTO KONÁNÍ: Sobota 6. listopadu 2010; začátek ve 12.30, oficiální zahájení ve 13.00 hodin; přednáškový sál Fakulty humanitních studií v Jinonicích

TÉMA: V současné kultuře získala vizuální komunikace klíčový a stále se zvyšující význam. Její dominance přináší mnohé změny. V posledních dekádách se zásadním způsobem proměnila podstata obrazu. Ten přestává mít hmotný základ a stává se digitálním. S touto proměnou se však zároveň objevují i nové možnosti, jak obrazem manipulovat, ať již akt manipulace chápeme v pozitivním či negativním smyslu slova.
• Jaké pozitivní či naopak negativní vlivy může mít a má manipulace obrazem na současnou společnost? Jak se společnost s jejími důsledky (ne)vyrovnává?
• Jak se proměnila vizuální reprezentace v éře digitálního obrazu? Jaký vliv má manipulace obrazem na politickou sféru?
• Jaké má manipulace obrazem důsledky pro vnímání tělesnosti?
• Lze na základě manipulativního výběru znaků vytvářet novou realitu/nové reality? Co je ještě „znakem“ aneb význam manipulace obrazem pro sémiotiku?
• Je fotografie stále důvěryhodná? Můžeme alespoň zčásti věřit tomu, co vidíme na obrazech?
• Co přináší manipulace digitálním obrazem pro umění? Představuje nové možnosti či rozmělnění v podobě reklamních obrazů?

OBORY: Konference „Manipulace obrazem“ si klade za cíl být interdisciplinární projektem zahrnujícím pohledy z akademické, umělecké i praktické mediální oblasti. Vítáni jsou proto odborníci z širokého spektra oborů:
- sémiotika
- estetika
- filosofie
- teorie umění i jeho praxe
- grafika a design
- politologie a sociologie
- studia populární kultury

STRUKTURA: Jednodenní konference bude probíhat ve formě 3 dvouhodinových přednáškových bloků. V každém bloku skupina 3 až 4 pozvaných odborníků přednese své příspěvky, každý v délce 15 - 20 minut. Zbylá část bloku bude věnována společné panelové diskusi s přednášejícími v délce 30 – 45 minut. Oficiální část přednáškových bloků pokryje dobu od 13.00 do 19.00 hodin. Následovat bude neoficiální ukončení akce s občerstvením v prostorách jinonické fakultní budovy od 19.00 do 21.00 hodin.

CSPK po výjezdním zasedání odhaluje cíle Roku transformace

2010-09-18T04:14:00.000-07:00

V předposledním týdnu tropického léta roku 2010 se konal již tradiční výjezd pracovní skupiny Centra pro studium populární kultury. Jako místo pobytu bylo tentokráte vybráno jedno z center Českého ráje, městečko na pomezí Královéhradeckého a Libereckého kraje, Lomnice nad Popelkou. Vedle zachování tradice střídání místa pobytu se udržel i vysoký standard vzájemné, jakož i společenské kritiky. Účastníci obviňovali masy, jakož i sebe navzájem z podpory policejního státu, ovlivňování podivnými kamarády nebo bojovali proti žurnalistické demagogii, která mytizuje výkonnost jihoevropských ekonomik na úkor mizerně kulturně představovaných pracovitých Čechů. Z chaosu těchto a podobně vysoce hodnotných diskusí nicméně vyvstal jako fénix z popela ucelený program sezóny 2010–2011.

Za pěstování retro popkulturní zábavy - opékání buřtů na ohni - a popíjení dnes velice populárních „europiv“ i regionálních speciálů se došlo ke konkretizování několika hlavních bodů, které byly schváleny na tradiční valné hromadě . Jeho vrcholem bude konference na téma populární kultura a česká (i moravská) identita, jež se bude konat ke konci letního semestru na česko-moravském pomezí, v mystickém městečku Moravská Třebová. Jejím smyslem bude položit základ k debatě o dekadentních tendencích soudobé společnosti, s inspirací podobným počinem v sousedním Rakousku. Tamější avantgarda totiž využila na přelomu 20. a 21. století formuli antivlastenectví, kterou se jako katarzní formy svébytné společenské kritiky chtěla vyrovnávat s traumaty a tabu tížícími podvědomí rakouské společnosti. Značnou důležitost projektu bude symbolicky garantovat sám prezident sdružení!

Dále byl po debatě určen koordinátor k pravidelným kratším akcím, které by formou kombinovaného večera promítání a diskuse na téma Transformace, měly přiblížit profilující téma tohoto roku. Akci, kdy každý člen rady vybere co měsíc školního roku vhodný ilustrativní film a s komentářem jej představí publiku, povede významný člen rady, Marek Škorvaga. Tradiční expanzi do regionů, tentokráte Plzně a Hradce Králové, bude koordinovat Tomáš Kavka. Nad metodologií a vysokou teoretickou úrovní veškerého programu bude po celý rok bdít koordinátor výzkumu Jakub Machek.

V průběhu roku byste se měli dočkat i zkvalitnění webu, stejně jako i nových výsledků výzkumů CSPK. Zatímco loni bylo téma široce rozptýleno, do roku výročí Kuponové privatizace, půjdeme jednotně ve znamení Transformace. Jestliže nás rokem 2009/10 prováděli čeští antiromští weboví xenofobové, moravští nacionalisté nebo dětské královny československé popmusic, letos by nás měl vzdělávat Viktor Kožený, vdovec Sepp Ulricha Seidla nebo Jarda Hypochondr se svou Šenkýřkou!

CSPK se na valné hromadě bavilo i bilancovalo

2010-06-16T08:10:00.000-07:00

Dne 15. června se v prostorách hostince U Valšů v Praze 1 konala již druhá řádná valná hromada Centra pro studium populární kultury.

V prvních zhruba dvou hodinách se členské jádro zamýšlelo nad budoucností bohulibé organizace a posléze na vážnou a věcnou debatu navázaly neméně vážné a věcné, nicméně mnohem zábavnější popkulturní prezentace. O místě amatérské populární hudby v kultuře balkánských migrantů a její prezentaci na serveru youtube zapřednášel čerstvě znovuzvolený prezident Ondřej Daniel.

K diskuzi o hybridních podobách hudební produkce v globalizovaném světě přispěli ve svých projevech i členka rady sdružení Lucie Procházková a potvrzený koordinátor výzkumu Jakub Machek.

Zatímco Lucie představila uchopení Jóžina z Bážin polskou politickou satirou, Jakub poukázal na vývoj podob kulturního transferu z Evropy do bollywoodského filmu od 60. do 90. let.

O televizním seriálu, jeho ideologické podstatě a škatulkování ve jménu ideologie promluvil nový člen rady Vojtěch Varyš, který také celý, více jak čtyřhodinový spektákl, moderoval.

V příštím roce Vám nové vedení se silným mandátem slibuje poznávací zájezdy do Kindlovy Plzně, Liberce Katky Neumannové nebo olomoucké svatyně Ivana Langera. Těšit se můžete i na bohatou akademickou činnost nebo realizaci pravidelných měsíčních tematických dýchánků. V jednání je i konference o popkulturních rysech české národní identity, kterou chceme realizovat na Vysočině.

S konkrétním programem Vás seznámíme po tradičním výjezdním zasedání, které letos nejspíše poctí východní Čechy a jeden z tamějších regionálních dechovkových festivalů…

Další fotky z Valné hromady CSPK

POZOR ZMĚNA!

2010-05-26T04:26:00.001-07:00

CENTRUM PRO STUDIUM POPULÁRNÍ KULTURY (CSPK)

si Vás v úterý 15. června 2010 dovoluje pozvat do salónku restaurace Pražský most U Valšů (Betlémská 5, 110 00 Praha 1, http://www.prazskymost.cz/) na Popkulturní (valnou) hromadu

Předběžný program:
17:00 - Zpráva o aktivitách organizace za uplynulý rok
17:30 - Plány a perspektivy na následující období
18:00 - Volba vedení
18:30 - Přestávka
19:00 - Ekrem Jevrić Gospoda: Hvězda plavsko-gusinjské kotliny, Kanady i Ameriky (Ondřej Daniel)
19:30 - Polský život Jóžina z Bážin (Lucie Procházková)
20:00 - Pravidlo č. 6: Nikdy se neomlouvej: Ideologie a televizní seriál (Vojtěch Varyš)
20:30 - Západní popkultury v indickém podání: od uzbekistánské diskotéky po S/M kluby (Jakub Machek)

Přijďte v hojném množství a dobře naladěni!

Šokující odhalení - část CSPK je zástěrkou stalinistických rejdů

2010-05-09T01:58:00.000-07:00

Návštěvníci Budějovického Majálesu se nestačili divit - buňky CSPK z Vysočiny, Prahy a jižních Čech otevřeně přiznaly svoji spojitost s Komunistickou stranou Portugalska. V organizaci to vře a v tomto horkém předvolebním čase spíše trockisticky a maoisticky založené buňky z Moravy opět vyrukovaly s okřídleným: "Bez Cajzlů by bylo líp."

Bulletin CSPK

2010-05-06T01:45:00.000-07:00

Kompletní buletin ke stažení (formát pdf)

Názory z protiromských diskuzních skupin na Facebooku

2010-05-06T01:33:00.000-07:00

Ohlédnutí za Popkulturním panoptikem

2010-04-29T00:40:00.001-07:00

V úterý 27. dubna 2010 se v olomouckém klubu Kaldera odehrálo "Popkulturní panoptikum aneb Všechno, co jste chtěli vědět o popkultuře, ale báli jste se zeptat".

O organizaci výživného popkulturního programu se postarala olomoucká autonomní buňka CSPK a není sporu o tom, že program stál opravdu za návštěvu.

Večerem návštěvníky provedl zdatný moderátor Lukáš Venclík.

Účastníci Popkulturního panoptika si mohli vyslechnout:
• nejlepší českou slam poetry Jana Jílka,

Obrázek: www.slampoetry.cz

• přednášku „Umělecká díla jsou asketická a necudná, kulturní průmysl je pornografický a prudérní“ Martina Škabrahy

• přednášku na téma vysoké a nízké kultury Pavla Zahrádky,

• prezentaci Marka Škorvagy o protiromském rasismu na Facebooku,

• prezentaci „Dětské popové zpěvačky a jejich tátové“ Tomáše Kavky,

• prezentaci Kristýny Tillové z neziskové organizace ARPOK na téma Multikulturní vzdělávání.

Současně se u infostánku a u již tradičních posterů mohli návštěvníci seznámit s aktivitami CSPK.

S ohledem na poměrně hojnou návštěvnost se ukázalo, že Olomouc je městem, které můžeme právem považovat za perlu v srdci popkulturní Moravy.

CSPK na Budějovickém Majálesu

2010-04-03T02:51:00.000-07:00

Centrum pro studium populární kultury (CSPK) zve všechny (nejenom) studenty do českobudějovického majálesového průvodu v pátek 7. května 2010. Na alegorickém voze se organizace představí pestrou hudební produkcí napříč žánry, naskytne se Vám příležitost si s členy nejenom pohovořit, ale i zatancovat a symbolicky se spojit v řetězu z populárních „céček“.
Po skončení průvodu proběhne v areálu dalšího programu Majálesu informační a zábavný workshop, kde si budete moci prohlédnout výstavu projektů Centra a seznámit se tak s procesem vytváření dechovky jako moderního folkloru nebo v ilustracích s faktory, s kterými si běžní lidé spojují lepší život v éře komunismu. Pro návštěvníky budou připraveny zábavné hry současnosti i nedávné minulosti (čára, skořápky a „maso“) a stylové občerstvení. V rámci studentské zábavy předestřou členové CSPK své popkulturní poselství vztahující se k majálesovému veselí… Více informací a celý program už brzy na tomto blogu. Nezapomeňte nás prosím podpořit kliknutím na "To mě baví": http://www.conasbavi.cz/#cspk-na-budejovickem-majalesu

Staňte se našimi fanoušky na Facebooku

2010-04-01T23:23:00.000-07:00

Centrum pro studium populární kultury jde s dobou, proto jsme se rozhodli rozšířit naše aktivity i na sociální síť Facebook. Pokud jste na Facebooku registrováni a chcete na Vašem profilu dostávat čerstvé informace o našich akcích, upozornění na nové zajímavé články, pozvánky na akce s tematikou populární kultury a mnoho dalšího, staňte se na Facebooku našimi fanoušky.

Chystáme Popkulturní panoptikum v Olomouci

2010-03-31T07:34:00.000-07:00

Popkultura není jenom Madonna, Praha a Brno, ale i Olomouc! Na úterý 27. dubna chystáme další výživný popkulturní večer. Tentokrát v olomouckém klubu Kaldera a pod názvem Popkulturní panoptikum! Program večera budeme servírovat časem. Dobrých zpráv se nemůžete přejíst takhle najednou.

Bez Cajzlů by bylo líp

2010-03-15T15:29:00.000-07:00

V současné Evropě je regionální identita chápána jako jeden z prioritních mechanismů identifikace. Oproti minulostí často zatíženým národním nebo etnickým identitám nabízí tato dosud málo reflektovaná a ve vlastních národních kontextech často nepříliš atraktivní rovina identifikace zcela nové významy. Regionalistické proudy ale často čerpají svůj potenciál z pocitu křivd ze strany center a ve středovýchodní Evropě bývají spojovány s konzervativním křídlem politického spektra definujícím regionální identitu za pomoci primordiálních faktorů (společného původu, dialektu a dalších "objektivních" znaků). Obdobně patří slovní spojení „Evropa regionů“ i do ideologického arzenálu tzv. „Nové pravice“ (Alain de Benoist, ale i Umberto Bossi nebo Jörg Haider). Regionální identita tak může být svými kritiky chápána jako předstupeň vysoce exkluzivní etnické identity.

Populární kulturu v nejširším slova smyslu (od lokálních kulturních aktivit akcentujících regionální témata jako lokální dechové kapely nebo regionální produkty po regionalismus přítomný v kyberprostoru) můžeme chápat jako kolbiště reflektující diskurzivní posuny a střety regionální identity. Nabízí se v ní bohatý pramen k interpretaci projevů a podob regionální identity, který by pomohl zlepšit dosavadní slabou reflexi tohoto fenoménu.

Prezentace na Popkulturním mecheche (PPT)

Fotky z Popkulturního mecheche v Brně, 25.2.2010

2010-03-09T15:14:00.000-08:00

Dětské popové princezny a jejich tátové

2010-03-08T07:39:00.000-08:00

Každá, ať už národní nebo etnická společnost se snaží fungovat jako jednotný celek, v němž mají své místo všechny generační skupiny. Svoji úlohu v prezentaci jejího celistvého obrazu hrají v moderních technicky vyspělých společnostech masová média, jejichž význam od objevů nových technik vizuálního zobrazení stále stoupá. Média vytváří kolektivní pohled na události, ovlivňují jejich pozitivní i negativní přijímání a hlavně ony rozhodují o hrdinech a jejich popularitě, která jim dodává smysl a jako nikoli pouze vedlejší efekt přináší i materiální bohatství. Drtivá většina tvůrců populární kultury si je těchto faktů velice dobře vědoma a snaží se masovému publiku zavděčit. Tito autoři tak nejsou pouhými manipulátory společnosti, ale jsou i vnímavými posluchači lidu, kterému vyplňují jeho přání. Tuší mnohem lépe než kdokoli jiný, jakým způsobem člověka zaujmout, pobavit a také jak získat za svoji snahu přiměřenou odměnu. Svoji tvorbou masy uspokojují, dávají jim svobodu a nezávislost na jinak elitami prezentované kultuře a zábavě, která bývá někdy nazývána vysokou kulturou, popř. třeba i uměním, vědou apod. Sami přitom nabízí velké množství více či méně nápaditých spektáklů, jež mají v lidech vzbudit takové rozpoložení, aby se cítili zabaveni a stimulováni. Mají rozesmát, rozplakat, šokovat, hlavně ale udržet svěrákovské heslo „není nutno, aby bylo…“

Zvláštní kategorií, která je využívána ke vzbuzování pozitivních emocí jako pocitů zadostiučinění, naděje nebo veselosti jsou přitom děti. Asi moc nemusím připomínat nadšené pionýry, skauty, ale i smějící se miminka zabalená v plenkách Pampers nebo oblizující se holčičky po pátém snědeném kelímku jogurtu Danone. Schopné a nadané dítě je symbolem lepšího zítřka, dokazuje nám, že úspěšně plníme úkol předat naši kulturu dalším generacím, a proto je i vhodným mediálně prodejným artiklem. Jako ukázku, která přibližuje využití dítěte v popkultuře, jsem zvolil velice konkrétní kategorii dětských hudebních hvězd, a že jich je hodně, tak z nich ještě vybral podkategorii československých „popových princezen“. Jako v reklamě, tak ani v pop music nevzejde taková dětská hvězda sama od sebe, ale potřebuje svého patrona, tvůrce, který ji objeví a uvede na scénu. V příspěvku bych chtěl na několik typů těchto objevitelů – managerů spolu s jejich "poklady" posledních zhruba pětadvaceti let upozornit.

Na úvod bude nasazena laťka hodně vysoko a přeneseme se do roku 1984, kdy ze spolupráce 12ileté Darinky Rolincové s o třiatřicet let starším Karlem Gottem vzešel legendární duet Zvonky štěstí. Jak Darinka později říkala, za jejími úspěchy nestáli ambiciózní rodičové, ale její snaha a hlavně velký manažer a zpěvák, který v té době již dávno učarovával tuzemské i zahraniční publikum. Písně se prodalo jenom v tehdejším Československu více jak 200 tisíc kopií a šlágrem se stala i v Německu pod titulem „Fang das Licht“ . Ze všech níže uváděných názorných příkladů se také jedná o komerčně nejúspěšnější. Božský Karel tak může být uchopen jako pionýr tvorby moderní hvězdy, jež se mohl svými strategiemi stát dalším tvůrcům vzorem.

Po všech těch Pepících Melenech a Pavlech Horňácích si musela na pořádnou dívčí hvězdu již bývalá federace počkat. Ta ovšem po převratu nejenom přišla, nýbrž zanechala (a zanechává) v českém šoubyznysu značnou stopu. Podívejme se tak na počátek 90. let, konkrétně do roku 1993, kdy o sobě prvně dala vědět neteř velké Heleny, třináctiletá Lucka Vondráčková. Do veřejného prostoru pronikla skrze veřejnoprávní televizi spolumoderováním dětských pořadů Kečup a Marmeláda, které měly zacelit díru v prázdném „polistopadovém dětství“ za zastaralé Vegy, Magiony a Pionýrské vlaštovky. Lucka se prosadila s albem Marmeláda, za které získala zlatou i platinovou desku. V pozadí Lucčina vzestupu nestojí ani tak slavná teta jako tatínek, televizní producent, režisér a bývalý člen skupin Marsyas a Turbo Jiří Vondráček, který mimochodem dělá dceři producenta doposud. Klip Marmeláda poměrně slušně odráží dobovou atmosféru českého světa (Zeitgeist) počátku 90. let s jeho „pupkem“ ve Václavském náměstí; kde se odehrávalo vše důležité, a který stále ještě připomínal zacházející slávu taxikářů a veksláků, pomyslných to králů konce normalizace.

Dokonalá odpověď na Lucku přišla záhy z východní části bývalé federace v podobě 12i leté Michaely, která roku 1994 natočila track Sprayer frajer . Tanečně nadanou Michaelu Paštékovou z Bratislavy objevil a „vyrobil“ z ní novou tvář česko-slovenské pop scény zlatý slavík a vystudovaný filozof Peter Nagy. Zatímco Vondráčková nabídla docela nezáživné texty, v nichž progresivní roli hrál snad tak akorát infantilní rap, Nagy vybavil Michaelu porevolučními novými tématy jako např. otázkou kriminalizované činnosti stříkání po zdech, která trápila teenagery bez rozdílu věku, a kterou rafinovaně vsunul do kulis panelových sídlišť. Výsledkem práce týmu byla odměna v podobě platinové desky a hned několikerá vítězství v hitparádě Eso.

Určité vakuum poté provázelo skoro desetiletí. V něm pomalu ale jistě stoupala hvězda Lucky Vondráčkové a mládí dostávalo zelenou především díky medializovaným soutěžím mladých talentů. Jako nová hvězda se za pomoci slezského dua vládců české pop music Petra Šišky a Leška Wonky ze zákulisí regionálních pěveckých soutěží roku 2006 vynořila s písní „Měls mě vůbec rád“ česká Polka z městečka Vendryně Ewa Farna. V tom samém roce vyšla třináctileté Ewě stejnojmenná deska a mladá umělkyně byla také vyhlášena Objevem roku v anketě Český slavík. Předseda Akademie populární hudby, bývalý hráč v doprovodné skupině Věry Špinarové a Heidi Janků a textař Petr Šiška dostal Ewu do českého mediálního prostoru, podnikatel Lešek Wronka ji vytvořil ve své firmě Lewron music zázemí českého, ale i polského trhu. Ewa od té doby tvoří nejlukrativnější zboží v jejich společné firmě Petarda s r. o. zaobírající se kulturním managementem. Dětská hvězda ze Slezska bodovala „dospěláckými tématy“, které artikulovala pro své vrstevníky, jak dokazuje i námět jejího prvního hitu vycházející ze zkušenosti zmařené lásky, o které vypráví ve svých 13i letech.

Samozřejmě, že vedle úspěšných hvězd nabízí kategorie i několik méně šťastných příběhů, z nichž bych rád za všechny jeden zdokumentoval. Nejspíše z popudu úspěchu Ewy Farné vznikla nebo lépe byla vytvořena roku 2007 skupina 5angels. Pět malých princezen v ní dohromady spojil manažer Michal Mertl z Prahy 9. Jedná se o dívky, které se narodily v rozmezí let 1997- 2000. Jejich střed přitom tvoří Mertlova dcera Nikola. Témata jejich muziky jsou podobná jako u Farné, ač lehce infantilnější s ohledem na nižší věk. Interpretky jsou totiž v letech, kdy každý rok znamená ve vývoji dítěte hodně velkou změnu. To dokumentuje i píseň Trapas století . Zajímavá je i častá fluktuace ve složení skupiny. Z původní sestavy s datumy narození členek roku 1997 už dnes v partě zbyla jenom Nikola.

A co všechny hvězdy mladé divy spojuje? Především je to schopný manažer. Všechny úspěšné hvězdy vzešly z dílen ostřílených harcovníků šoubyznysu. Díky Karlu Gottovi poznal Darinku celý východní blok téměř přes noc. Kontakty v branži a velká jména stála i při rozjezdech Lucky Vondráčkové, Michaely Paštékové nebo Ewy Farné. Horší startovní pozice 5angels přináší logicky i horší výsledky. Nicméně všechny malé popové princezny ukazují, že dítě do populární kultury patří a jeho mediální využití funguje nezávisle na existujícím režimu a politické situaci. Na závěr, aby nebylo malých princezen málo, ukázal bych další podobu pokusu o zrod dětské hvězdy. Vyprodukovala jej všem známá Dáda Patrasová, která se věnuje dlouhodobě zábavě pro děti. Za více jak 20 let své kariéry vydala 20 desek a prodala více jak půl milionu jejich kopií. I ona se stala pomyslnou manažerkou své dcery Aničky, jak se můžete přesvědčit v poslední ukázce, všeříkajícímu klipu S tebou .

Program Popkulturního mecheche, Brno, 25.2.2010

2010-02-15T04:07:00.000-08:00

Obraz: Mezzanine, Údolní 15, http://www.cafe-mezzanine.cz/

17,00 – Obrazovka komerční televize první poloviny devadesátých let (Ondřej Daniel, Marek Škorvaga, CSPK)
17,30 – zahájení, uvedení programu, představení posterů a dosavadních projektů CSPK, lákání nových členů (Ondřej Daniel, CSPK)
17,40 – Ekologická stopa a cestování (Jirka Nesiba, resident speaker)
18,00 – Móda na bratislavském předměstí Petržalka (Slávka Ferenčuhová, FSS MU)
18,20 – Fotbalové chuligánství: téma pro koho? (Josef Smolík, FSS MU)
18,40 – lidskoprávní okénko (soutěž o Sexistické prasátečko, Kristýna Pešáková, NESEHNUTÍ)
19,00 – Dětské zpěvačky a jejich tátové (Tomáš Kavka, CSPK)
19,20 – Bez Cajzlů by bylo líp (Ondřej Daniel a Jakub Machek, CSPK)

Zvuk: Pangea, Koliště 71 (v průjezdu do XXL Disco klubu doleva nahoru), http://www.myspace.com/pangeaclub

20,45 –21,05 – Cikánská muzika (Marek Škorvaga, CSPK)
21,05 – 21:25 – Populární hudba a migrace (Ondřej Daniel, CSPK)
21:25 – 21:45 – Kraut-rock (Jakub Machek, CSPK)
21:45 – 22:15 – Je studium populární kultury politické? (debata)
22,15 – tombola
22,30 – popkulturní rychta (DJs Rádia Horalistán)
průběžně: hraní čáry, masa a skořápek, stylové občerstvení (čeští utopenci, moravská slivovice, židovský salát, palestinský humus, plzeňská dvanáctka, tuřanský a zábrdovický chléb ad.)

Popkulturní mecheche, 25. února 2010

2010-02-05T00:55:00.001-08:00

CENTRUM PRO STUDIUM POPULÁRNÍ KULTURY (CSPK)
Centre for the Study of Popular Culture

si Vás dovoluje pozvat na Popkulturní mecheche
25. února 2010

Obraz: od 17:00 v Café Mezzanine, Údolní 15, Brno

Zvuk: od 20:45 v klubu Pangea, Koliště 71, Brno

Večer s přebohatým popkulturně sladěným programem!

• stylová muzika (turbofolk, manele, čalga, ankaralı)
• blok prezentací a kratších přednášek s tématikou populární kultury střední a východní Evropy posledních třiceti let
• výstava posterů
• závěrečná tancovačka v režii DJs Rádia Horalistán

V průběhu večera Vám zdarma nabídneme stylové občerstvení a seznámíme Vás s projekty CSPK, jako je transformace populární kultury devadesátých let ve střední a východní Evropě (Go West!) nebo analýza úspěšného uchycení dechovky jako moderního folkloru.
Regionální rozměr připomene blok Bez Cajzlů by bylo líp.

Vstupné dobrovolné a slosovatelné!

V průběhu večera se uskuteční tombola s hodnotnými cenami.

Další informace: cspk@centrum.cz / +420 724 803 394

Podrobný program už brzy na tomto blogu.

Popkulturní mecheche v Brně

2010-01-11T15:04:00.000-08:00

Po třech měsících znovu akce CSPK, tentokrát v jihomoravské metropoli.
Přijďte ve velkém množství, dobře naladěni a nezapomeňte nás prosím podpořit kliknutím na "To mě baví" - http://www.conasbavi.cz/projekty/popkulturni-mecheche/, případně i rozesláním mezi své kontakty.
Děkujeme za Vaši podporu a přejeme jen to nejlepší v roce 2010.

Manifest CSPK

2010-01-08T14:59:00.000-08:00

1. Populární kulturu chápeme jako kulturu každodenního života širokých vrstev.
2. Studium populární kultury přispívá k hluboké sebereflexi společnosti.
3. Studium populární kultury není myslitelné bez otevřeného dialogu mezi vědními obory.
4. V českém prostoru ani obecněji ve středovýchodní Evropě zatím studium populární kultury postrádá potřebnou hlubší reflexi.
5. S ohledem na svébytnou pozici středovýchodní Evropy je těžištěm zájmu CSPK zejména druhá polovina 20. století, tedy specifické proměny populární kultury v období státního socialismu a postsocialistické transformace společnosti. Nevylučujeme však ani geografické ani historické přesahy našeho zájmu.
6. Orientujeme se na studium různorodých projevů populární kultury v hudbě, filmu, televizi, společenských rituálech a oslavách, módě, sportu, kutilství, beletrii, gastronomii a dalších rozmanitých oblastech hmotné i nehmotné kultury. Centrem našeho zájmu jsou způsoby, postupy a postoje, prostřednictvím nichž si různé skupiny lidí ve společnosti vytvářejí představy o svém životě a společnosti. Takto chápaná populární kultura je sférou aktivního přetváření dominantních kulturních praktik a hodnot a odporu vůči nim. K populární kultuře řadíme i nejrůznější subkultury, scény a komunity.
7. Ať chceme nebo nikoli, je populární kultura hluboce politickou problematikou.
8. Snažíme se pro diskusi nad těmito otázkami získat společenské vědce, jejich studenty, žurnalisty a vůbec všechny, kdo mohou v budoucnosti pomoci tato témata dále rozvíjet.
9. Pro dosáhnutí této podpory pořádáme debaty, výstavy, promítání, poslechové pořady, koncerty, konference, semináře, workshopy a další veřejné akce.
10. S ohledem na nezávislost organizace se snažíme do maximální možné míry vyhýbat nabídkám financování z jiných než vlastních zdrojů.

"Za komunistů bylo líp"

2009-12-28T11:01:00.001-08:00

Dětské písně a propaganda

2009-12-27T13:30:00.000-08:00

Proklikáváním videí na youtube se člověk může dobrat zajímavých poznatků. Jedním z nich je například společná podoba dětských písní (písní zpívaných dětmi) všech možných i sebeodlišnějších kulturních, náboženských a politických režimů. Roztomilé zpívající děti s oblibou šíří ideologie té které oblasti. Mezi ostatní děti, mezi rozněžnělé dospělé, nebo jen automaticky potvrzují všeobecné pravdy té které společnosti?

Zajímavý je nejen uniformní pohled na více či méně dovedně zpívající skupinku škvrňat (uspořádanější v autoritativnějších, chaotičtější v pluralitnějších společnostech), ale hlavně skoro jednotný hudební doprovod takovéto slavnostní produkce. Ideální hudba k doprovodu nevinného mládí sdělujícího naši pravdu, naše pojetí světa.

První ukázkou je známá pionýrská písnička, v českém podání:

Ten samý song v ruském, mnohem odhodlaněji znějícím originálu:

A i další sovětský song utvrzuje podezření, že čeština či česká kultura není příliš vhodná k produkování rázných bojových písní. (což od husitů zvládla snad jen dvojice V & W, na opačném pólu lze vzpomenout srpnový song Běž domů Ivane…).

I dále na východ podobnou ideologií ovládaný severokorejský režim produkuje podobné písně

Na které ovšem narazíme i v ideologicky a kulturně naprosto odlišné indické společnosti

Píseň pochází z filmu odehrávajícího se v neovladatelném vlaku řítícím se do zkázy, aktéři se loučí se životem.
(klip na youtube je bohužel bez titulků, proto přidávám ukázku z textu)

We have come to this world only at your will. We all have got this body & life only by your mercy. ... If you want keep us alive, if you want can bring our death. We are all bowing to you. And standing in front of you. You are the all powerful.

A jako potvrzení toho, že opravdu nejde o náhodu a že po trošce usilovného hledání bychom podobné písně našli kdekoliv, poslouží několik verzí velmi oblíbeného amerického náboženského songu (soudě podle množství různých nahrávek na youtube).

CSPK hledá osobnosti motivované ke spolupráci

2009-12-19T11:24:00.000-08:00

V současnosti hledáme nadšené a schopné dobrovolníky, kteří se nebojí přiložit ruku k dílu. Chcete se svými nápady podílet na programové náplni i chodu organizace? Napište nám email na cspk@centrum.cz a krátce v něm objasněte, jak vidíte svůj přínos pro organizaci.

Obzvlášť potřebujeme výtvarníky, designery, programátory, DJ´s a hudebníky, dále lidi se zkušenostmi se psaním grantových návrhů, lidi zabývající se společenskovědním výzkumem, lidi se zkušenostmi s psaním tiskových zpráv a obecněji s komunikací s médii, lidi se zkušeností s organizací konferencí, večírků, výstav a dalších veřejných akcí a konečně všechny, koho problematika populární kultury zajímá a naopak by zkušenosti by rádi získali. Naše hlavní pole působnosti je v současnosti v Praze, Bratislavě a Brně. Očekáváme, že do budoucna budeme moci nabídnout možnost profesionalizace našich aktivit stejně jako rozšířit naše aktivity do více míst.

Sametová transformace sexuality v populární kultuře

2009-12-15T05:48:00.000-08:00

Sexuální revoluce a její projevy v populární kultuře
Rafinovaná sexualita proniká do veřejného prostoru již od poválečných let. Verbálně se začala projevovat v období tzv. sexuální revoluce koncem šesté dekády a spolu s masovým šířením a zlevňováním technik zobrazení (video, digitální fotografie, internet), dostává čím dál propracovanější i svoji vizuální (a virtuální) podobu. Zatímco pornoprůmysl je regulovaný a mediálně je mu vymezen pouze specifický prostor, verbální komunikace s jeho symboly na jedné straně a různé obrazy smyslnosti na straně druhé jsou již dlouho součástí naší každodennosti.

Na vlně vyzývavých erotických obrazů se udržuje při životě mnoho stylových magazínů, televizních pořadů, erotika navíc prodává i velké množství produktů prostřednictvím reklamy. Zvláštním způsobem její projevy obohatily i hudební pop-kulturu. Již v 80. letech se v tanečních žebříčcích západních hitparád prosadily vyzývavé zpěvačky, které více než-li hlas v hrdle zdobily kila silikonu na hrudi. Největšího hudebního úspěchu v této kategorii zaznamenala se svým hitem Boys (Sumertime Love) v roce 1987 Italka Sabrina Salerno. Zpěvačky jako Sabrina nebo Samantha Fox svým úspěchem posunuly hranice vizuální zobrazení sexuality. V 90. letech se jejich imitace staly běžnou součástí show byznysu a navíc i obohatily mnoho dalších subžánrů (turbofolk, americký rap). Hybridní vývoj komerčních žánrů dospěl dnes k běžně se veřejně odhalujícím hudebním nebo filmovým hvězdám a mezi celebritami již nechybí jako (relativně) úspěšní zpěváci (Ester Ládová) nebo moderátoři (Eva Aichmajerová) ani bývalí pornoherci.

Heidi Janků a jedna podoba polistopadové transformace
Hvězdy typu Samanthy Fox nebo Sabriny reflektovala v 80. letech, především zásluhou západoevropských časopisů pro teenagery a satelitního vysílání, i puritánská komunistická společnost sovětského bloku. Zatímco na západě sláva obou hvězdiček dávno vyprchala, pokoje teenagerů a tovární pracovní skříňky dělníků lidových závodů zdobily vnady obou zpěvaček ještě z počátku 90. let. Spolu s pádem berlínské zdi se stalo nedílnou součástí bývalých socialistických trhů i lákavé erotické zboží. Viditelně tak poznamenalo postkomunistickou transformaci veřejného prostoru. Součástí turbokapitalismu, který zachvátil formování mladých demokracií, bylo i vytváření nových image „starých“ hvězd limitovaného socialistického zábavního průmyslu. Modelovým příkladem, hvězdou jakoby ze západu, se tehdy pokusila stát např. Heidi Janků. Právě tuto zpěvačku, která nafotila v roce 1990 sérii erotických fotek pro nový pánský časopis Luckyboy a vydala vyzývavý singl „Skandál“ , lze chápat jako jeden z prototypů hybridního transferu svobodného západního konzumu.

Případ – pop kultura á la Sachsen Paule
Zvláštní podobu reflexe „nesvázaného života západu“ nabízí příklad ze Saska. Ve veletržním centru středního Německa, Lipsku, se v 90. letech zrodila postava Saského Pavla (Sachsen Paule). Postavičky, která se rozhodla využít nabyté svobody konzumu v hudebním show-byznysu a pornoprůmyslu po svém. Rodák ze saského městečka Borna začal točit „tak trochu jiné porno“. V něm se snažil prezentovat sama sebe jako lidovou postavu spojenou s regionem Sasko. Na rozdíl od běžných pornohvězd chtěl nabídnout „přirozený sex“ ve venkovském i městském prostředí, sám sebe demonstrovat jako bodrého Sasa se silným regionálním akcentem. V interviích pro média zdůrazňoval, že se snaží zaplnit prázdný prostor branže, je totiž hubený, pobledlý a z východu! (viz. názvy jeho filmů- Sachsen Paule - Der Lady-Killer aus dem Osten, Der Ossi-Picasso (Picasso z východu), Der Ossi Rammler (Samec z východu) apod.)

Většího úspěchu se ovšem v branži nedočkal. Svoji známost (popularitu) si vydobyl až účinkováním v páté sérii německé verze reality show Big Brother. Obzvláště populární se stala jeho scéna krkolomného zápasu s tričkem. Více jak dvouměsíční účinkování v pořadu spojené s každodenním televizním výstupem tak následovaly další filmy, jeden vtipný gag (o jehož zneužití se dnes soudí s televizí RTL) a nově i snaha prosadit se v branži diskotékových šlágrů. Sachsen Paule vydal dvě alba diskotékových hitů a natočil i klip , ve kterém upozorňuje na svůj „saský“ svéráz (zdůraznil bych zde nejenom připomínání své regionální identity, ale i upozornění na nástroj Sachsenphon).

V současnosti chystá již téměř 20 let nezaměstnaný Heiko svou autobiograffi, údajně po vzoru bývalého člena skupiny Modern Talking Dietera Bohlena, ovšem vtipnější a hutnější. Kvůli zdravotním problémům byl nucen přerušit svoji pornokariéru, ke které se chce ovšem po překonání všech problémů hodlá vrátit!

Fotografie z večírku CSPK v pražském Undergroundu

2009-12-08T11:37:00.000-08:00

více fotografií můžete najít na: http://mareksko.rajce.idnes.cz/Vecirek_CSPK_-_25.11.2009/

Reklamy ze socialistického Československa

2009-12-05T10:22:00.000-08:00

Go West! - Transformace populární kultury ve středovýchodní Evropě

2009-11-30T06:20:00.001-08:00

Po pádu Berlinské zdi nedošlo v populární kultuře zemí středovýchodní Evropy pouze k jednostranné recepci západních trendů. Po určitou dobu vznikaly v kulturní produkci těchto zemí hybridní formy globálních vlivů, které reagovaly na místní realitu.

Příklady ze slovenské a české kinematografie: Fontána pre Zuzanu 2 (1993), Nahota na prodej (1993)

Společné znaky:
- Snaha vytvořit akční film v postsocialistickém prostředí
- Poukázání na místní specifika (mafie, privatizace, rasismus ad.)
- Přebírání amerického „stylu“ (image, móda)

Příklad z populární hudby (Eurodance): kopírování motivů západní hudby
2 Unlimited – „No Limit“ (1993):
- Rapmasters – „Jsi slizkej had“ (Česko, 1993)
- Ivan Gavrilović - „Dvesta na sat“ (Jugoslávie, 1994)

Společné znaky:
- Orientace na konzum
- Fascinace Západem
- Obdiv k rychle vydělaným penězům
- Sexy estetika
- Barvy, rychlost, hlasitost

Populární hudba a nacionalismus:
Česko: Orlík – „Oi!“ – mezi nejprodávanějšími deskami let 1990 a 1991; průnik nacionalismu do dalších subkultur (punk, metal ad.)
Bývalá Jugoslávie – populární hudba sloužila pro nacionalistickou mobilizaci ve válkách (Baja Mali Knindža, Marko Perković-Thompson, Dino Merlin a další).

Případová studie: Turbofolk a narodnjaci
Turbofolk je původně hanlivý název pro hybridní žánr kloubící různé formy folklóru s postupy globalizované populární hudby. Nejkorektnější pojmenování pro tento ve své době velmi populární hudební žánr našly jihoslovanské jazyky ve spojení novokomponovana narodna muzika (nově komponovaná lidová hudba), často zkracované buď na novokomponovana nebo na narodna. Dlouhý název měl položit jasné dělítko mezi tuto hudbu a autentický folklór (izvorna narodna muzika, tzv. původní lidovou hudbu). Míra folklorních motivů vůči těm moderním se v turbofolku může u různých interpretů značně měnit.
V jihoslovanském prostoru je novokomponovana narodna muzika vyznávána subkulturou, pro níž se vžil pojem narodnjaci. Současně je toto označení vztahováno i na interprety této hudby. Narodnjak je do češtiny značně těžko přeložitelný termín vycházející ze slova narod. To znamená v jihoslovanských jazycích jak národ, tak i lid. Přípona -njaci (v jednotném čísle -njak) pak příslušnost k tomuto slovnímu kmenu.

Počátky popularity novokomponovana lze sledovat už v šedesátých letech 20. století v souvislosti s vnitrojugoslávskými migracemi a přesunem obyvatelstva z venkova do měst. Řada autorů pak extrémní popularitu této hudby vykládá jako výsledek akulturace městské a venkovské populace. Z úhlu pohledu městských elit pak může být tato popularita vykládána jako výsledek kulturního ochuzení měst po přílivu venkovských migrantů. Názorové turbulence okolo turbofolku byly obzvlášť živé v devadesátých letech 20. století, kdy byla tato hudba mnohými chápána jako svého druhu soundtrack k rozpadu bývalé Jugoslávie. S podobnými hodnotícími soudy je však třeba nakládat opatrně.

Doporučená literatura:
Z. Ćirjaković, Turbofolk naš i svetski, NIN, 20.6.2002.
C.M. Hahn, Postsocialism: Ideals, Ideologies and Practices in Eurasia, 2002.
E.D. Gordy, The Culture of Power in Serbia, 1999.

Večírek Centra pro studium populární kultury

2009-11-20T13:23:00.000-08:00

Centrum pro studium populární kultury (CSPK) si Vás dovoluje pozvat na svůj premiérový večírek

KDY: 25. listopadu 2009 v 16:30

KDE: v Prostoru Underground - Křižíkova 45, Praha 8 – Karlín, www.prostor-underground.cz

Vstupné dobrovolné.

Čeká vás popkulturně laděný kombinovaný večer se stylovou muzikou a komentovanými videoklipy střední a východní Evropy posledních čtyřiceti let let.

Program:
16:30 - 17:30: Audiovizuální populární kultura českého postsocialismu (Tomáš Kavka)
17:30 – 17:45: Akcelerovaný kapitalismus v populární kultuře středovýchodní Evropy (Ondřej Daniel)
17:45 – 18:00: Transformace sexuality ze Západu na Východ (Tomáš Kavka)
18:00 – 18:15: Dětské písně a propaganda (Jakub Machek)
18:15 – 18:30: Bratříčku zavírej vrátka: Proměny jednoho protestsongu (Zdeněk Nebřenský)
18:30 - 18:45: Céčka: Sběratelství v čase (ne)dostatku (Karel Šima)
18:45 – 19:00: CCTV: lidskoprávní okénko (Filip Pospíšil)
19:00 – 19:30: „Za komunistů bylo líp“ (Jakub Machek)
19:30 - 21:00: koncert skupiny Fenomendés
21:00 – 21:15: Reklamy za socialismu a kapitalismu (Marek Škorvaga)
21:15 – 21:45: Nico v Praze (Hanka Zimmerhaklová)
21:45 - ?: Turbofolk, krautrock & bollywood-disco terror (Felix Xaver a Lipoti Virág)

Těšíme se na vás!

Za komunistů bylo líp

2009-07-07T14:21:00.000-07:00

„Ve frontě na Úřadu práce si rádi vzpomenete na frontu na banány.“

V době 20. výročí změny režimu a s ním spojených připomínkových akcí a oslav se náš projekt chce zaměřit na hlas nezanedbatelné části české společnosti, který zůstává v plánovaných akcích opomenut, ale který by ve skutečné diskuzi nad událostmi podzimu 1989 a následujících 20 let vývoje neměl určitě chybět.

Chtěli bychom tedy do veřejného mediálního diskursu vnést i názory těch, kteří s nastoupeným vývojem nesouhlasí, ať už od počátku, či se vývojem začali cítit zklamáni během postupující transformace společnosti. Jejich hlas zní na ulicích, v okrajových médiích a internetových diskuzích, zatímco v mainstreamovém mediálním prostoru panuje plný souhlas se změnou režimu a jiné názory jsou (jako marginální a okrajové)citelně potlačovány .

Projekt se zaměří na internetové diskuze, kde poslední dobou odmítavé hlasy sílí („chtěli jste demokracii, tak jí máte/co se divíte“). Výhoda tohoto média je zřejmá - jde o platformu, kam přispívá široký vzorek populace (internet už dávno není záležitostí jen elitnějších částí populace), názory zde jsou alespoň do jisté míry (a jistým specifickým způsobem) diskutovány a argumentovány, jejich tvorba je do velké míry živelná, nikoliv cíleně redigovaná jako v tradičnějších médiích (tisk, internetové tiskoviny a blogy). Podle předpokladu by zároveň měla odpovídat názorům šířeným tradičním způsobem na ulicích a po hospodách, ovšem s výhodou jejich písemného zachycení a pečlivější formulace. Při jejich zpracování je samozřejmě nutné mít na zřeteli (si být vědom(i)) všechna specifika tohoto útvaru, stojícího svým charakterem na pomezí ústní a písemné komunikace.

Cílem projektu je ve veřejném diskursu zohlednit i ty hodnoty, přesvědčení a postoje části populace, nespokojené s polistopadovým vývojem. V projektu se věnujeme argumentaci, s jejíž pomocí diskutující vyjadřují nespokojenost, zaměříme se na rozbor postojů a hodnot, na kterých staví svá přesvědčení odmítající nastoupený vývoj, a která se liší od principů, ke kterým se nové elity po revoluci přihlásili.

Dosavadní přístup pořádaných akcí k výročí listopadové revoluce a jeho reflexe v médiích se zaměřuje převážně na automatické odmítnutí hodnot, na kterých stál pozdně socialistický režim, s čímž se ovšem část společnosti neztotožňuje. Náš projekt by měl místo pouhého konstatování, že byl předchozí komunistický režim špatný, ukázat důvody a argumenty, které vedou část společnosti k odmítání takovéhoto názoru, předvést, které odlišné či odlišně chápané hodnoty a přesvědčení část společnosti vyznává a z nichž odvozuje své odmítnutí nastoupeného vývoje.

Plánovaným výstupem výzkumu internetových diskuzí bude jeho publikování v některém společensko-kritické médiu a v ideálním případě i výstava, která by v době zvýšeného zájmu o reflexi přelomového období a následujících let umožnila výrazněji vstoupit s jeho záměry a výsledky do veřejného prostoru.a seznámit s ním širší část populace. Účelem veřejné prezentace je seznámit širokou veřejnost s argumentací názorů nesouhlasných s nastoupeným kurzem, aby si mohl každý sám učinit představu o těchto postojích a zvážit, které hodnoty jsou pro něj podstatnější a které nikoliv - aby hodnocení komunistického režimu nesklouzávalo k jednostranné propagandě.

Literatura:

HOLÝ, Ladislav. Malý český člověk a skvělý český národ. Národní identita a postkomunistická transformace společnosti. Praha 2001.

lad. holý: malý český člověk a skvělý český národ

MACURA, Vladimír. Šťastný věk. Praha 2008.

MAYER, Francoise. Nový český itinerář. In Zdeněk Vašíček, Francoise Mayer. Minulost a současnost, paměť a dějiny. Praha 2008, str. 28-34.

Dechovka: Czech Brass Band Music as a Modern Folklore

2009-06-27T04:54:00.000-07:00

During first years/decade of 21st century, the Czech society media was surprised by fact, that despite almost no presence on mainstream media the most selling Czech musicians became duo Eva & Vašek. They‘ve became nicknamed as teleshopping stars as their records are sold only in the TV. Complete box of theirs recordings outnumbered about five times the average top Czech albums in record sales in 2006. (Kerles, 19) The duo is a best known representative of a batch of this kind of bands, popular over Czech for playing on weddings and other family parties, which are playing a modern version of dechovka (or lidovka) style music with electronic keyboards mixed with a live instrument(s).
The brass-band music (called dechovka) was a dominant popular genre during the 20th century. The development of this music style is related to the modern development of the Czech lands. Although modifications of the role of dechovka in Czech society closely followed shifts of regimes, the sound and the main characteristics of its music stayed broadly unchanged.

Nazi-léto: zmapování a analýza módních trendů, symboliky, rituálů, jazyka a představ neonacistické subkultury v České republice

2009-06-27T04:48:00.000-07:00

Neonacismus může být chápán jako současně etnická a transnacionální subkultura, která prošla v nedávné době významnou transformací. Charakteristické pro současnost jsou průniky neonacismu do ostatních subkultur (black metal, skate, punk ad.). Neonacistická agenda prošla významnou reflexí témat jako je ekologie, globalizace, imperialismus nebo životní filozofie straight edge. Vzhledem k dynamičnosti a flexibilitě této subkultury došlo současně ke kopírování a apropriaci původně levicové symboliky (palestinský šátek, formace a móda black bloc ad.) a přejímání významů (antiamerikanismus, kritika Izraele, boj za svobodu slova, převzetí loga Good Night White Pride a jeho přizpůsobení si na Good Night Left Side nebo Good Night Gay Pride). Dnešní neonacisté mají poměrně propracovaný žargon („hodný pán“ pro Adolfa Hitlera nebo pozdrav „si hraj“ namísto „sieg heil“) a symboliku čísel (14, 18, 88 ad.). Toto heterogenní hnutí se sociální, věkovou, genderovou a regionální stratifikaci je však nesmírně dobře organizováno pomocí internetu. Na demonstrace a koncerty pak přichází lidé již s patřičnou ideologickou průpravou. Jaké jsou však důvody alienace celé jedné subkultury? Co stojí za současným halasným znovuoživením neonacistické scény? Zbývá nějaké tvrdé jádro ideologie a je toto ještě nacismus? Lze se ze současné siuace poučit a předat nějaká doporučení?

GO WEST: Transformation of the Popular Culture in CEE and SEE

2009-02-26T05:36:00.000-08:00

The exhibiton will be organized in order to present literary genres, magazines, music videos and other artistic iconography.

The exhibition will be mobile and with help of the partner institutions it will be travelling around the major destinations of the CEE and SEE countries.

Secondly a conference will be organized that should provoke a discussion about the cultural aspect of the social transformation in the postsocialist Europe.

On the basis of the conference a volume will be edited.

Finaly a specific cultural "amalgam" that was filling the 1990s media will be brought back by means of festival of electronic media (cinema, television, publicity and widely spread VHS).

On the basis of the festival a DVD will be issued.