Go West! - Transformace populární kultury ve středovýchodní Evropě

Po pádu Berlinské zdi nedošlo v populární kultuře zemí středovýchodní Evropy pouze k jednostranné recepci západních trendů. Po určitou dobu vznikaly v kulturní produkci těchto zemí hybridní formy globálních vlivů, které reagovaly na místní realitu.

Příklady ze slovenské a české kinematografie: Fontána pre Zuzanu 2 (1993), Nahota na prodej (1993)




Společné znaky:
- Snaha vytvořit akční film v postsocialistickém prostředí
- Poukázání na místní specifika (mafie, privatizace, rasismus ad.)
- Přebírání amerického „stylu“ (image, móda)


Příklad z populární hudby (Eurodance): kopírování motivů západní hudby
2 Unlimited – „No Limit“ (1993):
- Rapmasters – „Jsi slizkej had“ (Česko, 1993)
- Ivan Gavrilović - „Dvesta na sat“ (Jugoslávie, 1994)



Společné znaky:
- Orientace na konzum
- Fascinace Západem
- Obdiv k rychle vydělaným penězům
- Sexy estetika
- Barvy, rychlost, hlasitost





Populární hudba a nacionalismus:
Česko: Orlík – „Oi!“ – mezi nejprodávanějšími deskami let 1990 a 1991; průnik nacionalismu do dalších subkultur (punk, metal ad.)
Bývalá Jugoslávie – populární hudba sloužila pro nacionalistickou mobilizaci ve válkách (Baja Mali Knindža, Marko Perković-Thompson, Dino Merlin a další).




















Případová studie: Turbofolk a narodnjaci
Turbofolk je původně hanlivý název pro hybridní žánr kloubící různé formy folklóru s postupy globalizované populární hudby. Nejkorektnější pojmenování pro tento ve své době velmi populární hudební žánr našly jihoslovanské jazyky ve spojení novokomponovana narodna muzika (nově komponovaná lidová hudba), často zkracované buď na novokomponovana nebo na narodna. Dlouhý název měl položit jasné dělítko mezi tuto hudbu a autentický folklór (izvorna narodna muzika, tzv. původní lidovou hudbu). Míra folklorních motivů vůči těm moderním se v turbofolku může u různých interpretů značně měnit.
V jihoslovanském prostoru je novokomponovana narodna muzika vyznávána subkulturou, pro níž se vžil pojem narodnjaci. Současně je toto označení vztahováno i na interprety této hudby. Narodnjak je do češtiny značně těžko přeložitelný termín vycházející ze slova narod. To znamená v jihoslovanských jazycích jak národ, tak i lid. Přípona -njaci (v jednotném čísle -njak) pak příslušnost k tomuto slovnímu kmenu.



Počátky popularity novokomponovana lze sledovat už v šedesátých letech 20. století v souvislosti s vnitrojugoslávskými migracemi a přesunem obyvatelstva z venkova do měst. Řada autorů pak extrémní popularitu této hudby vykládá jako výsledek akulturace městské a venkovské populace. Z úhlu pohledu městských elit pak může být tato popularita vykládána jako výsledek kulturního ochuzení měst po přílivu venkovských migrantů. Názorové turbulence okolo turbofolku byly obzvlášť živé v devadesátých letech 20. století, kdy byla tato hudba mnohými chápána jako svého druhu soundtrack k rozpadu bývalé Jugoslávie. S podobnými hodnotícími soudy je však třeba nakládat opatrně.

Doporučená literatura:
Z. Ćirjaković, Turbofolk naš i svetski, NIN, 20.6.2002.
C.M. Hahn, Postsocialism: Ideals, Ideologies and Practices in Eurasia, 2002.
E.D. Gordy, The Culture of Power in Serbia, 1999.