25.3.11

Turistická prohlídka – Druhá strana Brna

Projekt turistické prohlídky pro cca 15 lidí má za cíl ukázat druhou tvář jihomoravské metropole než tu, která je prezentována ve většině turistických průvodců a představována při tradičně pojatých prohlídkách.



Naším bezprostředním cílem je představit Brno jako sebevědomé město, které se nesnaží vyzdvihováním svých historických a architektonických památek za každou cenu vyrovnat šarmu Prahy, Bratislavy, Vídně nebo Olomouce, ale je si hluboce vědomo potenciálu, který představují jeho na první pohled slabé stránky – historie dělnického osídlení města a s ní související poloopuštěné průmyslové dědictví, sociálně vyloučené lokality, jistá neuspořádanost architektury vnějšího centra, nejasná koncepce rozvoje města a z tohoto faktu těžící často faraónské developerské projekty současnosti.



Turistická prohlídka „Druhá strana Brna“ by neměla v žádném případě nahradit konvenční prohlídky, ale měla vůči nim být komplementární. Má-li se Brno se sebou samým vyrovnat, může jen těžko zavírat oči před místy, které by před turisty nejraději schovalo. Z neupravenosti Brna a jeho živelné divokosti lze udělat i jeho přednost.



Město je s ohledem na přítomnost průmyslu a obrovský počet studentů jedním ze subkulturních center bývalého Československa a jako takové vykazuje poměrně silnou životaschopnost. Během prohlídky se tak zastavíme i na místech paměti pro jednotlivé subkultury, za něž můžeme považovat od počátku 20. století postupně tzv. „plotnu“, flákače užívající svérazný slang, od čtyřicátých let tzv. „potápky“, elegány svým dandysmem protestující proti šedi Protektorátu, později „štatlaře“, „batlesy“ (a s nimi související „antibatlesy“ neboli „mlataře“) užívající derivátu slangu původní „plotny“ – „hantecu“. V nedávné historii byl pak veřejný prostor města bitevním polem mezi dalšími subkulturními formacemi – „anarchisty“ a s nimi částečně spřízněnými „punkery“ na jedné a „skinheads“, kteří se částečně realizovali i při fotbalových zápasech Zbrojovky Brno jako „hooligans“ na straně druhé. V první polovině devadesátých let byl nejčastějším prostorem střetů dopravní uzel před Hlavním nádražím, kde se potkávají „rozjezdy“. Mezi další místa subkultur pak patří ochozy OD Tesco (někdejší Prior), kde se scházeli relativně nepolitičtí „metalisté“ a nově též obchodní centrum Vaňkovka, kde lze pozorovat subkultury současnosti, jakými jsou bezdomovci, „gothici“, „emo“, „hip-hopeři“ nebo „crust punks“.



Při prohlídce Druhá strana Brna se dále zaměříme na jednotlivé etnické skupiny obyvatel města v jeho historii (německý/rakouský a židovský prvek a jeho místa paměti) i současnosti (česká/moravská, romská, ukrajinská, vietnamská ad. komponenta města). Z tohoto důvodu se zastavíme na několika místech evokujících tyto komunity.



Současně si připomeneme provázanost německé/rakouské populace s první vlnou industrializace a zastavíme se na místech, které dodnes připomínají přezdívku Brna – „rakouský Manchester“. Dále si všimneme míst, která mohou být chápána za vřed na tváři města, avšak plní původně nezamýšlené funkce veřejného prostoru. Mezi tato místa patří například „Palác Vítkovice“ (bývalé kasíno proti nádraží), nebo dlouhý podchod pod Hlavním nádražím („Tranzit“). Jako svébytné místo chápeme „Myší díru“, která nesmí naší pozornosti při prohlídce uniknout.



Posledním typem informací, s nimiž budeme při prohlídce města pracovat, jsou urbánní legendy, kterých je v Brně poměrně velké množství a z velké části se zakládají na skutečných událostech. Je jisté, že se s časovým odstupem jedná o informace značně přibarvené fantazií vypravěče. Obdobné legendy nabízí třeba i romští vypravěči.




Zobrazit místo Turistická prohlídka – Druhá strana Brna na větší mapě

6 comments:

  1. Mám dotaz - prohlídka proběhla?
    Nebylo by možné udělat mapu, aby ji člověk mohl absolvovat samostatně?
    Případně mohl bych sem dokazovat z http://insiderscity.blogspot.com/?

    ReplyDelete
  2. Ahoj,
    díky za zájem o prohlídku. Omlouvám se za pozdní reakci. Prohlídka proběhla už čtyřikrát, příští by se měla konat někdy koncem června, data upřesňuju na Facebooku CSPK. Co se týče mapy, tak je to dobrý nápad. Jakmile na to budu mít trochu času, tak to udělám a pošlu link. Za jakýkoli odkaz samozřejmě předem díky!
    Ondřej (CSPK)

    ReplyDelete
  3. Je to tam: http://maps.google.com/maps/ms?ie=UTF8&hl=cs&msa=0&msid=211726887455927824587.0004a4e55400c94edfab1&ll=49.197354,16.618624&spn=0.031465,0.074244&z=14

    ReplyDelete
  4. "za každou cenu vyrovnat šarmu Prahy, Bratislavy, Vídně nebo Olomouce", proboha co to tady píšete? Byli jste někdy v těch městech? A co třeba vyrovnat se šarmu Ostravy nebo Kladna? Obzvlášť ta Bratislava mě zarazila, jeďte se tam prosím někdy podívat abyste viděli ten šarm Bratislavy ... :-D

    ReplyDelete
  5. Díky za reakci, byť anonymní a poměrně žlučovitou.

    Je pravda, že při různých přestavbách zejména druhé poloviny 20. století přišla část Bratislavy o svůj šarm. Brno může Bratislavě konkurovat secesí a funkcionalismem. Nicméně v příjemné atmosféře pěších zón historického jádra města u mě vede Bratislava a i jako brněnský patriot musím uznat, že nám Dunaj prostě chybí.

    Ondřej Daniel (CSPK)

    ReplyDelete
  6. U Města, které celkově páchne jako smetiště a všude kromě (obzvlášť maličkého) historického centra se tam válejí odpadky, jezdí tam staré a špinavé tramvaje, téměř všechno je tam nějak upatlané, schátralé, polepené čímsi a není tam ani jeden jediný park se asi těžko dá "objektivně" mluvit o šarmu, ale respektuji váš názor. Ty výškové budovy jsou pěkné, to bylo vedle Slavína skutečně asi to jediné co se mě osobně na Bratislavě líbilo, ale jinak je to daleko modernější a taky daleko špinavější a dražší Ostrava. Doufám, že jste se neurazil. Pěších zón jsem si v Bratislavě nevšiml, možná myslíte podchod pod tou dálniční estakádou mezi kostelem sv. Martina a hradem, ale to je v Brně pod nádražím taky a v Brně to tam výrazně méně páchne. Dunaj je sice hezký, ale možná byste si mohl udělat taky výlet po Mariánském údolí a Brněnské přehradě, možná byste byl překvapen co to v Brně je za věci. Ač to tak může vypadat, já tady rozhodně nechci shazovat Bratislavu, ale vy tady podle mého názoru docela tvrdě shazujete Brno. Velice by mě zajímalo, kde se bere to všechno házení špíny na Brno? Chápu, že hlavně za komunismu bylo potřeba "zašlapat Brno do země", aby Moraváci sklaply a nechali se vysávat Čechami a Slováky. Brno a vůbec celá Morava se po onom neštastném sčuchnutí s Čechami staly "dojnou krávou" jejíž historie a zajímavosti jsou čím dál víc na obtíž. Když to takhle bude pokračovat dál se za sto let možná ještě přijde na to, že Brno bylo nakonec založeno za komunismu jako dálniční křižovatka mezi centrem světa, Prahou, a překrásnou Bratislavou. Morava byla možná nakonec odkladiště hnoje a Velká Morava nakonec nebyla Morava, ale bylo to Slovensko, ne? Vy jste asi tak patriot Brna jako byl bin Ládin patriot New Yorku. Mohu se zeptat kdo vás za to platí?

    ReplyDelete