Moravská Třebová,27. – 28. května 2011
Pátek 27. května 2011
Budova městského muzea Moravská Třebová (Svitavská 315/18)
9.00 – 9.30, Registrace
9.30 – 10.00, Přivítání účastníků
Panel 1, Identity a obecné teorie
(moderuje Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. )
10.00 – 10.15, PhDr. Muriel Blaive, Ph. D., (Ludwig Boltzmann Institute for European History and Public Spheres, Vídeň)
‘Malý český člověk’: před a po 1989
10.15 – 10.30, Doc. Phdr. Blanka Soukupová, CSc, (Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze)
Moderní český antisemitismus v letech 1895-1989. Srovnání hlavních etap nejsetrvalejší části českého nacionalismu
10.30 – 10.45, Mgr. et mgr. Robert Kulminski, Ph. D. (Uniwersytet Warszawski)
„Právě běží” – televize a identita
10.45 – 11.30, diskuze
11.30 – 11.45, přestávka a malé občerstvení
Budova městského muzea Moravská Třebová (Svitavská 315/18)
Panel 2, Paměť a populární kultura
(moderuje Mgr. Martin Škabraha, Ph.D. )
11.45 – 12.00, PhDr. Lenka Řezníková, Ph. D. (Filosofický ústav Akademie věd ČR)
Žánry paměti. Ke vztahu kolektivni paměti a identity v současné populární kultuře
12.00 – 12.15, Kristýna Janečková (Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
„Jest to jeden z nejtypičtějších českých hradů.“ Utváření Střekova jako českého místa paměti
12.15 – 12.30, Bc. Marek Fapšo (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Husova Kostnice na přelomu století
12.30 – 13.00, diskuze
13.00 – 14.15, přestávka s možností zajít si na oběd, přesun do kavárny Poštovka.
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 3, Subkultury I
(moderuje PhDr. Ondřej Slačálek)
14.15 – 14.30, PhDr. Marta Kolářová, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR)
Postsubkulturní či postsocialistické? Hudební subkultury mládeže v současné ČR
14.30 – 14.45, Mgr. Anna Oravcová (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze)
Česká hiphopová subkultura
14.45 – 15.00, RNDr. Michaela Pixová (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Český punk: mezi „zlidověním“ a politizací
15. 00 – 15. 30, diskuze
15.30 – 15.45, přestávka a malé občerstvení
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 4, Subkultury I I
(moderuje Mgr. Filip Pospíšil, Ph.D.)
15.45 – 16.00, PhDr. Ondřej Slačálek (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Freetekno v Česku: autonomie, apolitičnost a politizace post-subkultury
16.00 – 16.15, Mgr. Hedvika Novotná (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze)
Punks and skins united? Proměny vztahu punkové a skinheadské subkultury
16.15 – 16.30, Mgr. Ondřej Daniel (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Etnické subkultury: definice konceptu a jeho aplikace na český kontext
16.30 – 16.45, Mgr. Martin Heřmanský (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze)
Feťáci a sebevrazi: démonizace subkultur a morální panika v českém prostředí
16.45 – 17.10, diskuze
17.10 – 17.40, přestávka a malé občerstvení
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 5, Počátky populární kultury
(moderuje Dr. Jiřina Šmejkalová, CSc. )
17.40 – 17.55, Mgr. Roman Elner (Archiv Univerzity Karlovy)
Annenruhe aneb Morbidní příběh z Moravskotřebovska o lásce až za hrob – překračující národnosti i historické epochy
17.55 – 18.10, Mgr. Jan Lomíček (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta
Univerzity Karlovy v Praze)
"Nikde nelze radostněji žít!"(Utopický obraz Sovětského svazu v československé populární kultuře mezi světovými válkami)
18.10 – 18.25, Mgr. Dmitryi Timofeyev (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Paměti Františka Jana Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770-1816: identita skrze jazyk.
18.25 – 18.40, Mgr. Jakub Machek (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Počátky populární kultury v českých zemích
18.40 – 19.15, diskuze
19.15 – 20.30, čas na oddych, večeři a jiný individuální program
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
20.30-21.00, Dr. Jiřina Šmejkalová, CSc (Centre for the European Cultural Studies, University of Lincoln) – Vývoj Cultural studies ve střední a východní Evropě
21.00 - ?, volný program spojený s možností návštěvy Muzejní noci města Moravská Třebová. Dále máme zamluven prostor pro společenský večer v hospodě a odvážlivci se mohou vydat i na noční výlet na Křížový vrch.
Sobota, 28. května 2011
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 6, Populární kultura za socialismu
(moderuje Mgr. Karel Šima, Ph.D. )
9.00 – 9.15, Mgr. Jana Dorčáková (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze)
Večerní Praha jako vybočení ze socialistické každodennosti
9.15 – 9.30, Mgr. Šárka Syslová (Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita v Brně)
Je české domácí umění kýč nebo materializovaná ikonická zkušenost?
9.30 – 9.45, PhDr. Jan Bárta (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Česká nová vlna jako generační projev mládeže 80. let
9.45 – 10.00, Mgr. Tomáš Kavka (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Studentský svátek majáles jako médium společenských změn
10.00 – 10.30, diskuze
10.30 – 10.45, přestávka a malé občerstvení
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 7, Populární kultura za socialismu II
(moderuje PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. )
10.45 – 11.00, Mgr. Michaela Blažková (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Vzor televizní strategie – nakolik je minulost odlišná od současnosti?
11.00 – 11.15, Mgr. Martin Škabraha, Ph.D. (Filozofická Fakulta, Univerzita Ostrava)
Symbol země ve filmu Vesničko má středisková
11.15 – 11.30 Susanne Sklepek, Ph.D. (University of Nottingham)
Genderové aspekty mediální reprezentace filmů Věry Chytilové z období české ‘normalizace’
11.30 – 11.45, Doc. Libora Oates-Indruchová Ph.D. (Ludwig Boltzmann Institute for European History and Public Spheres, Vídeň)
Přestavěné“ genderové identity?: Gender v populární literatuře v období perestrojky
11.45 – 12.15, diskuze
12.15 – 13.45, přestávka s možností zajít si na oběd
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 8, Populární kultura v současnosti
(moderuje Mgr. Hana Zimmerhaklová, Ph.D. )
13.45 – 14.00, PhDr. Lukáš Borovička (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Od paneláků k teplákům (Re-prezentace a tematická kontinua v populární hudbě)
14.00 – 14.15, Mgr. Magdaléna Myslivcová (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze)
Strategie prezentace alternativních forem spirituality jako součásti populární kultury
14.15 – 14.30, Martina Poliaková (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Mýtus o rozdělení světa na příkladu unisexových časopisů
14.30 – 14.45, Ina Marešová (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Vzpomínání a ztracená identita – fenomén ostalgie ve dvou středoevropských kontextech
14.45 – 15.10, diskuze
15.10 – 15.15, závěrečné slovo ke konferenci
15.15 – 16.00, přestávka a malé občerstvení
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Regionální identita v popkulturních obrazech – příklady Moravy a Saska
16.00 – 17. 30, Představení výsledků workshopu (v angličtině)
17.30 – 18.30, aperitiv
18.30 – 20.30, čas na odpočinek, večeři a jiný individuální program
20.30, společenský program.
27.4.11
Workshop "Regionální identita v obrazech populární kultury: případy Moravy a Saska"
Leipzig, Neues Rathaus, 16. 4. 2011
Leipzig, Neues Rathaus, 16. 4. 2011
Leipzig, Connewitz, Waldfrieden, 17. 4. 2011
Brno, Bakala, 21. 4. 2011
Brno, Pegas, 21. 4. 2011
Brno, Tranzit, 21. 4. 2011
7.4.11
Perla renesance přivítá vědce věnující se české popkultuře
Do Moravské Třebové se na konci května sjedou společenští vědci věnující se populární kultuře v českém kontextu. Unikátní konference otevře některé otázky, které by česká společnost viděla nejraději zametené hluboko pod kobercem.
Konference „Populární kultura a česká identita“ je vyvrcholením Roku Transformace vyhlášeného Centrem pro studium populární kultury na akademický rok 2010/2011. V jeho rámci toto občanské sdružení připravilo dva komponované večery (14. 12. v Plzni a 23. 2. v Hradci Králové), sérii komentovaných filmových promítání v Praze (každou třetí středu v měsíci), alternativní prohlídku města Brna, workshop „Regionální identita a populární kultura (příklady Moravy a Saska)“, podílelo se na přípravě specializační přednášky Každodennost a populární kultura v Československu 1948-1992 na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a konečně na 27. a 28. května 2011 připravuje v Moravské Třebové konferenci „Populární kultura a česká identita“. Na tu se přihlásilo přes třicet zájemců z řad jak studentů, doktorandů a dalších vědeckých pracovníků řady českých a několika zahraničních pracovišť.
V rámci prvního panelu „Identity a obecné teorie“ bude řeč o diskontinuitách „Malého českého člověka“ před a po roce 1989, o českém antisemitismu, vztahu lidové a populární kultury nebo identity a televizního vysílání.
Druhý panel „Paměť a populární kultura“ se zaměří jak na žánry, tak i na memy paměti a dále na místo hradu Střekov a Husovy Kostnice v českém nacionalistickém diskurzu.
Ve třetím a čtvrtém panelu bude řeč o subkulturách, zejména o jejich situaci během postsocialismu. Konkrétně se zaměříme na punk, freetekno, skinheads a hip-hop. Stranou ale nezůstanou ani etnické subkultury a démonizace subkultur v médiích.
První konferenční den uzavře panel „Počátky populární kultury“, během něhož si účastníci vyslechnou referáty o šestákovém tisku konce 19. století, meziválečné propagandě, lidovém románu a zlidovělé pověsti z Moravské Třebové.
Večerní program bude pestrý a do velké míry se bude krýt s muzejní nocí, která v den konání konference bude v Moravské Třebové probíhat.
Šestý panel „Populární kultura za socialismu“ se bude sestávat z přednášek o deníku Večerní Praha, domácím umění, undergroundu, genderových aspektech filmů Věry Chytilové a o filmu Vesničko má středisková.
Sedmý panel „Populární kultura za socialismu a postsocialismu“ bude pokračovat referáty o televizních strategiích, genderu během perestrojky, kontinuitách a diskontinuitách v populární hudbě a studentských majálesech.
Poslední konferenční blok „Populární kultura v současnosti“ přinese prezentace o české sci-fi, alternativní spiritualitě, unisexových časopisech a fenoménu ostalgie.
Na poslední přednášku přímo naváže představení výsledků workshopu „Regionální identita a populární kultura (příklady Moravy a Saska)“, který proběhne vzhledem k účasti německých kolegů v angličtině.
Konfereční výzva
Předběžný program a abstrakty přihlášených účastníků
Praktické informace pro přednášející a účastníky konference
Konference „Populární kultura a česká identita“ je vyvrcholením Roku Transformace vyhlášeného Centrem pro studium populární kultury na akademický rok 2010/2011. V jeho rámci toto občanské sdružení připravilo dva komponované večery (14. 12. v Plzni a 23. 2. v Hradci Králové), sérii komentovaných filmových promítání v Praze (každou třetí středu v měsíci), alternativní prohlídku města Brna, workshop „Regionální identita a populární kultura (příklady Moravy a Saska)“, podílelo se na přípravě specializační přednášky Každodennost a populární kultura v Československu 1948-1992 na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a konečně na 27. a 28. května 2011 připravuje v Moravské Třebové konferenci „Populární kultura a česká identita“. Na tu se přihlásilo přes třicet zájemců z řad jak studentů, doktorandů a dalších vědeckých pracovníků řady českých a několika zahraničních pracovišť.
V rámci prvního panelu „Identity a obecné teorie“ bude řeč o diskontinuitách „Malého českého člověka“ před a po roce 1989, o českém antisemitismu, vztahu lidové a populární kultury nebo identity a televizního vysílání.
Druhý panel „Paměť a populární kultura“ se zaměří jak na žánry, tak i na memy paměti a dále na místo hradu Střekov a Husovy Kostnice v českém nacionalistickém diskurzu.
Ve třetím a čtvrtém panelu bude řeč o subkulturách, zejména o jejich situaci během postsocialismu. Konkrétně se zaměříme na punk, freetekno, skinheads a hip-hop. Stranou ale nezůstanou ani etnické subkultury a démonizace subkultur v médiích.
První konferenční den uzavře panel „Počátky populární kultury“, během něhož si účastníci vyslechnou referáty o šestákovém tisku konce 19. století, meziválečné propagandě, lidovém románu a zlidovělé pověsti z Moravské Třebové.
Večerní program bude pestrý a do velké míry se bude krýt s muzejní nocí, která v den konání konference bude v Moravské Třebové probíhat.
Šestý panel „Populární kultura za socialismu“ se bude sestávat z přednášek o deníku Večerní Praha, domácím umění, undergroundu, genderových aspektech filmů Věry Chytilové a o filmu Vesničko má středisková.
Sedmý panel „Populární kultura za socialismu a postsocialismu“ bude pokračovat referáty o televizních strategiích, genderu během perestrojky, kontinuitách a diskontinuitách v populární hudbě a studentských majálesech.
Poslední konferenční blok „Populární kultura v současnosti“ přinese prezentace o české sci-fi, alternativní spiritualitě, unisexových časopisech a fenoménu ostalgie.
Na poslední přednášku přímo naváže představení výsledků workshopu „Regionální identita a populární kultura (příklady Moravy a Saska)“, který proběhne vzhledem k účasti německých kolegů v angličtině.
Konfereční výzva
Předběžný program a abstrakty přihlášených účastníků
Praktické informace pro přednášející a účastníky konference
25.3.11
Turistická prohlídka – Druhá strana Brna
Projekt turistické prohlídky pro cca 15 lidí má za cíl ukázat druhou tvář jihomoravské metropole než tu, která je prezentována ve většině turistických průvodců a představována při tradičně pojatých prohlídkách.
Naším bezprostředním cílem je představit Brno jako sebevědomé město, které se nesnaží vyzdvihováním svých historických a architektonických památek za každou cenu vyrovnat šarmu Prahy, Bratislavy, Vídně nebo Olomouce, ale je si hluboce vědomo potenciálu, který představují jeho na první pohled slabé stránky – historie dělnického osídlení města a s ní související poloopuštěné průmyslové dědictví, sociálně vyloučené lokality, jistá neuspořádanost architektury vnějšího centra, nejasná koncepce rozvoje města a z tohoto faktu těžící často faraónské developerské projekty současnosti.
Turistická prohlídka „Druhá strana Brna“ by neměla v žádném případě nahradit konvenční prohlídky, ale měla vůči nim být komplementární. Má-li se Brno se sebou samým vyrovnat, může jen těžko zavírat oči před místy, které by před turisty nejraději schovalo. Z neupravenosti Brna a jeho živelné divokosti lze udělat i jeho přednost.
Město je s ohledem na přítomnost průmyslu a obrovský počet studentů jedním ze subkulturních center bývalého Československa a jako takové vykazuje poměrně silnou životaschopnost. Během prohlídky se tak zastavíme i na místech paměti pro jednotlivé subkultury, za něž můžeme považovat od počátku 20. století postupně tzv. „plotnu“, flákače užívající svérazný slang, od čtyřicátých let tzv. „potápky“, elegány svým dandysmem protestující proti šedi Protektorátu, později „štatlaře“, „batlesy“ (a s nimi související „antibatlesy“ neboli „mlataře“) užívající derivátu slangu původní „plotny“ – „hantecu“. V nedávné historii byl pak veřejný prostor města bitevním polem mezi dalšími subkulturními formacemi – „anarchisty“ a s nimi částečně spřízněnými „punkery“ na jedné a „skinheads“, kteří se částečně realizovali i při fotbalových zápasech Zbrojovky Brno jako „hooligans“ na straně druhé. V první polovině devadesátých let byl nejčastějším prostorem střetů dopravní uzel před Hlavním nádražím, kde se potkávají „rozjezdy“. Mezi další místa subkultur pak patří ochozy OD Tesco (někdejší Prior), kde se scházeli relativně nepolitičtí „metalisté“ a nově též obchodní centrum Vaňkovka, kde lze pozorovat subkultury současnosti, jakými jsou bezdomovci, „gothici“, „emo“, „hip-hopeři“ nebo „crust punks“.
Při prohlídce Druhá strana Brna se dále zaměříme na jednotlivé etnické skupiny obyvatel města v jeho historii (německý/rakouský a židovský prvek a jeho místa paměti) i současnosti (česká/moravská, romská, ukrajinská, vietnamská ad. komponenta města). Z tohoto důvodu se zastavíme na několika místech evokujících tyto komunity.
Současně si připomeneme provázanost německé/rakouské populace s první vlnou industrializace a zastavíme se na místech, které dodnes připomínají přezdívku Brna – „rakouský Manchester“. Dále si všimneme míst, která mohou být chápána za vřed na tváři města, avšak plní původně nezamýšlené funkce veřejného prostoru. Mezi tato místa patří například „Palác Vítkovice“ (bývalé kasíno proti nádraží), nebo dlouhý podchod pod Hlavním nádražím („Tranzit“). Jako svébytné místo chápeme „Myší díru“, která nesmí naší pozornosti při prohlídce uniknout.
Posledním typem informací, s nimiž budeme při prohlídce města pracovat, jsou urbánní legendy, kterých je v Brně poměrně velké množství a z velké části se zakládají na skutečných událostech. Je jisté, že se s časovým odstupem jedná o informace značně přibarvené fantazií vypravěče. Obdobné legendy nabízí třeba i romští vypravěči.
Zobrazit místo Turistická prohlídka – Druhá strana Brna na větší mapě
Naším bezprostředním cílem je představit Brno jako sebevědomé město, které se nesnaží vyzdvihováním svých historických a architektonických památek za každou cenu vyrovnat šarmu Prahy, Bratislavy, Vídně nebo Olomouce, ale je si hluboce vědomo potenciálu, který představují jeho na první pohled slabé stránky – historie dělnického osídlení města a s ní související poloopuštěné průmyslové dědictví, sociálně vyloučené lokality, jistá neuspořádanost architektury vnějšího centra, nejasná koncepce rozvoje města a z tohoto faktu těžící často faraónské developerské projekty současnosti.
Turistická prohlídka „Druhá strana Brna“ by neměla v žádném případě nahradit konvenční prohlídky, ale měla vůči nim být komplementární. Má-li se Brno se sebou samým vyrovnat, může jen těžko zavírat oči před místy, které by před turisty nejraději schovalo. Z neupravenosti Brna a jeho živelné divokosti lze udělat i jeho přednost.
Město je s ohledem na přítomnost průmyslu a obrovský počet studentů jedním ze subkulturních center bývalého Československa a jako takové vykazuje poměrně silnou životaschopnost. Během prohlídky se tak zastavíme i na místech paměti pro jednotlivé subkultury, za něž můžeme považovat od počátku 20. století postupně tzv. „plotnu“, flákače užívající svérazný slang, od čtyřicátých let tzv. „potápky“, elegány svým dandysmem protestující proti šedi Protektorátu, později „štatlaře“, „batlesy“ (a s nimi související „antibatlesy“ neboli „mlataře“) užívající derivátu slangu původní „plotny“ – „hantecu“. V nedávné historii byl pak veřejný prostor města bitevním polem mezi dalšími subkulturními formacemi – „anarchisty“ a s nimi částečně spřízněnými „punkery“ na jedné a „skinheads“, kteří se částečně realizovali i při fotbalových zápasech Zbrojovky Brno jako „hooligans“ na straně druhé. V první polovině devadesátých let byl nejčastějším prostorem střetů dopravní uzel před Hlavním nádražím, kde se potkávají „rozjezdy“. Mezi další místa subkultur pak patří ochozy OD Tesco (někdejší Prior), kde se scházeli relativně nepolitičtí „metalisté“ a nově též obchodní centrum Vaňkovka, kde lze pozorovat subkultury současnosti, jakými jsou bezdomovci, „gothici“, „emo“, „hip-hopeři“ nebo „crust punks“.
Při prohlídce Druhá strana Brna se dále zaměříme na jednotlivé etnické skupiny obyvatel města v jeho historii (německý/rakouský a židovský prvek a jeho místa paměti) i současnosti (česká/moravská, romská, ukrajinská, vietnamská ad. komponenta města). Z tohoto důvodu se zastavíme na několika místech evokujících tyto komunity.
Současně si připomeneme provázanost německé/rakouské populace s první vlnou industrializace a zastavíme se na místech, které dodnes připomínají přezdívku Brna – „rakouský Manchester“. Dále si všimneme míst, která mohou být chápána za vřed na tváři města, avšak plní původně nezamýšlené funkce veřejného prostoru. Mezi tato místa patří například „Palác Vítkovice“ (bývalé kasíno proti nádraží), nebo dlouhý podchod pod Hlavním nádražím („Tranzit“). Jako svébytné místo chápeme „Myší díru“, která nesmí naší pozornosti při prohlídce uniknout.
Posledním typem informací, s nimiž budeme při prohlídce města pracovat, jsou urbánní legendy, kterých je v Brně poměrně velké množství a z velké části se zakládají na skutečných událostech. Je jisté, že se s časovým odstupem jedná o informace značně přibarvené fantazií vypravěče. Obdobné legendy nabízí třeba i romští vypravěči.
Zobrazit místo Turistická prohlídka – Druhá strana Brna na větší mapě
9.3.11
Trhali Plyšáka dynamitem aneb To nejlepší z transformační taškařice
Milí lidé, CSPK a jeho přátelé z Brakfestu zvláště
si Vás tímto dovolují pozvat na brakfilmový večer:
Trhali Plyšáka dynamitem aneb To nejlepší z transformační taškařice
Jako každé uplynuvší desetiletí, je třeba i léta devadesátá pořádně prosušit a rozemlít do euforického prášku mládí, tak aby nás mohla v barevných vzpomínkách příležitostně posilovat i v dalších životních etapách. Právě o to se pokusilo pár spřízněných duší z
Centra pro studium populární kultury prostřednictvím série popkulturních večerů na téma Transformace. Jako zasloužilí akademici s tématem notně obeznámení, jsme byli k trošce do mlýna pochopitelně vyzváni i my z Brakfestu. Srolujme čerstvě okolkovaného Bedřicha a natáhněme společně do obou dírek!
Ve středu 16. 3. od 19h v karlínském klubu Underground
Krom zmíněného Dynamitu pro Vás bude připravena těkavá a vysoce výbušná koláž těch nejbrakovějších filmových gagů a frků, co tato romantická a obrodná doba přinesla. Pásmo bude samozřejmě doplněno odbornými komentáři dobovými i současnými a možná pšídou i kužátkááá!
POZOR! Kapacita klubu je omezena, zaujměte svá místa včas!
Těším se nashle a braku zdar!
Za braktým
Lampa
si Vás tímto dovolují pozvat na brakfilmový večer:
Trhali Plyšáka dynamitem aneb To nejlepší z transformační taškařice
Jako každé uplynuvší desetiletí, je třeba i léta devadesátá pořádně prosušit a rozemlít do euforického prášku mládí, tak aby nás mohla v barevných vzpomínkách příležitostně posilovat i v dalších životních etapách. Právě o to se pokusilo pár spřízněných duší z
Centra pro studium populární kultury prostřednictvím série popkulturních večerů na téma Transformace. Jako zasloužilí akademici s tématem notně obeznámení, jsme byli k trošce do mlýna pochopitelně vyzváni i my z Brakfestu. Srolujme čerstvě okolkovaného Bedřicha a natáhněme společně do obou dírek!
Ve středu 16. 3. od 19h v karlínském klubu Underground
Krom zmíněného Dynamitu pro Vás bude připravena těkavá a vysoce výbušná koláž těch nejbrakovějších filmových gagů a frků, co tato romantická a obrodná doba přinesla. Pásmo bude samozřejmě doplněno odbornými komentáři dobovými i současnými a možná pšídou i kužátkááá!
POZOR! Kapacita klubu je omezena, zaujměte svá místa včas!
Těším se nashle a braku zdar!
Za braktým
Lampa
2.3.11
CSPK otevřelo nový semestr večírkem v mechovém městě
Centrum pro studium populární kultury nezahálí ani v novém roce. Po předvánočním večírku v Plzni jsme se tentokrát vydali na východ. Ve středu 23. února proběhlo v Hradci Králové, dalo by se říci již klasické, výjezdní posezení se zajímavými příspěvky. V příjemném Klubu č. p. 4 na hradeckém Malém náměstí se sešla početná skupina posluchačů, u které nás může těšit zejména fakt, že šlo povětšinou o neznámé, tedy nové tváře, zejména z řad hradeckého vysokoškolského studentstva.
Program byl tentokrát opravdu nabitý. Během více než dvou hodin bylo proneseno šest příspěvků. Některé navazovaly a rozvíjely již představená témata, ale většina byla pro obecenstvo nová. Otevření celé akce se ujal Tomáš Kavka, který rozšířil svůj plzeňský příspěvek týkající se kultury „jabolu“ aneb „jabčáku, čůča či rybízáku“. Tento v Čechách ne příliš známý polský fenomén nejen představil, ale pokusil se jeho postavení v kultuře našich severních sousedů srovnat s něčím podobným v Čechách. Konstatoval, že naše „tanie winka – levná vína“ již dávno zpracoval hypermarket a globalizace.
Na Tomáše navázala studentka místní Univerzity Hradec Králové Karolína Beranová. Ta se zaměřila na problematiku pronikání zahraniční hudby a hudebních vlivů do Československa v období konce šedesátých a počátku sedmdesátých let. Zajímavě pohovořila také o vzájemných, ne vždy idylických, vztazích představitelů tehdejšího českéhoslovenského undergroundu a svoji prezentaci zakončila klasickou ukázkou tvorby skupiny Blue effect.
Době transformace po roce 1989 se svém příspěvku věnoval Marek Škorvaga, který se zaměřil na tématiku drog v české kultuře, a to na příkladu filmu. Ukázal vývoj zobrazování a pohledu na drogy od počátečního naprostého odmítání a otevřeného boje až po smířlivý, místy až pozitivní pohled současnosti, kdy je joint na plátně něco naprosto běžného a drogy tím obecně přestaly být zásadním filmovým tématem, podobně jako související politická debata o fenoménu, na kterém se udělal dnes již také bývalý populární politik Pavel B.
Z filmového plátna k drsné realitě nacionalismu ve veřejném prostoru dnešních dní nasměroval večer Ondřej Daniel. Přiblížil nám výstupy ze svého výzkumu věnovaného etnickým a nacionalistickým projevům v pouličních graffiti na příkladu Bělehradu, Vídně a Brna. Mapování těchto veskrze negativních a agresivních projevů „zdola“ je zajímavým doplněním debat o stavu dnešní multikulturní Evropy.
Jak konstatoval další přednášející Honza Lomíček, přenesla se v jeho příspěvku v protikladu k předešlým pozornost do časů téměř pravěkých. Věnoval jej totiž sovětské propagandě importované do meziválečného Československa. Výmluvný název příspěvku „Nikde nelze žít radostněji“ napověděl, jak se prezentoval Sovětský svaz za hranicemi ve třicátých letech 20. století. Z fotografií a reklam mohl člověk opravdu nabýt dojmu, že země, kde „včera znamená již zítra“ je skutečným rájem na zemi…
Závěr večera patřil opět místním. Honza Mervart, odborný asistent historického ústavu FF ÚHK, si původně připravil příspěvek na téma slovenských „zlatých šedesátých“. Nicméně pod vlivem akutní inspirace se rozhodl téma trochu upravit. Na vybraných scénách ze slovenského filmu „Iba deň“ z konce osmdesátých let komentoval jak vyobrazení tehdejší reality, tak rozdílný vývoj třech hlavních hrdinů, kamarádů, kteří měli v šedesátých letech kapelu a jejichž další kroky vedly velmi odlišnými směry. Výběrem tohoto v Čechách ne příliš známého snímku nám připomněl, jak málo víme o filmové tvorbě našich východních sousedů, a to i z období společného státu.
Vzhledem k velkému počtu „nových“ tváří představil Ondřej Daniel obecně činnost CSPK. Všechny přítomné pozval na blížící se konferenci k tématu vztahu populární kultury a české identity, kterou CSPK organizuje v květnu v Moravské Třebové, ale také na probíhající cyklus promítání filmů s tématikou „transformace“, který probíhá v pražském kulturním prostoru Underground.
K potěšení nejen organizátorů, ale jistě i samotných přispěvatelů, následovala po každém vystoupení zajímavá debata. Přestože večer tak velmi rychle ubíhal, nemohlo si CSPK odpustit zlatý hřeb všech výjezdních večírků – tombolu. Mezi cenami nechyběla tradiční „céčka“, která jsou symbolem organizace. K užitku přijdou výherci jistě například i velice barvité karty. Nejvíce však musela potěšit hlavní cena, obětavě dovezená až z moravské metropole samotným prezidentem CSPK a velkým propagovatelem regionální identity v obrazech populární kultury – lahvové pivo nejmenované firmy z Uherského Brodu s příznačným názvem „Patriot“.
Snad je z textu i přiložených fotografií patrno, že večírek se i tentokrát vydařil a už se všichni těšíme, že v dubnu začneme druhé kolo opětovnou návštěvou Olomouce. Budeme rádi, když se budeme na všech dalších akcích CSPK setkávat stále v takto hojném počtu.
Program byl tentokrát opravdu nabitý. Během více než dvou hodin bylo proneseno šest příspěvků. Některé navazovaly a rozvíjely již představená témata, ale většina byla pro obecenstvo nová. Otevření celé akce se ujal Tomáš Kavka, který rozšířil svůj plzeňský příspěvek týkající se kultury „jabolu“ aneb „jabčáku, čůča či rybízáku“. Tento v Čechách ne příliš známý polský fenomén nejen představil, ale pokusil se jeho postavení v kultuře našich severních sousedů srovnat s něčím podobným v Čechách. Konstatoval, že naše „tanie winka – levná vína“ již dávno zpracoval hypermarket a globalizace.
Na Tomáše navázala studentka místní Univerzity Hradec Králové Karolína Beranová. Ta se zaměřila na problematiku pronikání zahraniční hudby a hudebních vlivů do Československa v období konce šedesátých a počátku sedmdesátých let. Zajímavě pohovořila také o vzájemných, ne vždy idylických, vztazích představitelů tehdejšího českéhoslovenského undergroundu a svoji prezentaci zakončila klasickou ukázkou tvorby skupiny Blue effect.
Době transformace po roce 1989 se svém příspěvku věnoval Marek Škorvaga, který se zaměřil na tématiku drog v české kultuře, a to na příkladu filmu. Ukázal vývoj zobrazování a pohledu na drogy od počátečního naprostého odmítání a otevřeného boje až po smířlivý, místy až pozitivní pohled současnosti, kdy je joint na plátně něco naprosto běžného a drogy tím obecně přestaly být zásadním filmovým tématem, podobně jako související politická debata o fenoménu, na kterém se udělal dnes již také bývalý populární politik Pavel B.
Z filmového plátna k drsné realitě nacionalismu ve veřejném prostoru dnešních dní nasměroval večer Ondřej Daniel. Přiblížil nám výstupy ze svého výzkumu věnovaného etnickým a nacionalistickým projevům v pouličních graffiti na příkladu Bělehradu, Vídně a Brna. Mapování těchto veskrze negativních a agresivních projevů „zdola“ je zajímavým doplněním debat o stavu dnešní multikulturní Evropy.
Jak konstatoval další přednášející Honza Lomíček, přenesla se v jeho příspěvku v protikladu k předešlým pozornost do časů téměř pravěkých. Věnoval jej totiž sovětské propagandě importované do meziválečného Československa. Výmluvný název příspěvku „Nikde nelze žít radostněji“ napověděl, jak se prezentoval Sovětský svaz za hranicemi ve třicátých letech 20. století. Z fotografií a reklam mohl člověk opravdu nabýt dojmu, že země, kde „včera znamená již zítra“ je skutečným rájem na zemi…
Závěr večera patřil opět místním. Honza Mervart, odborný asistent historického ústavu FF ÚHK, si původně připravil příspěvek na téma slovenských „zlatých šedesátých“. Nicméně pod vlivem akutní inspirace se rozhodl téma trochu upravit. Na vybraných scénách ze slovenského filmu „Iba deň“ z konce osmdesátých let komentoval jak vyobrazení tehdejší reality, tak rozdílný vývoj třech hlavních hrdinů, kamarádů, kteří měli v šedesátých letech kapelu a jejichž další kroky vedly velmi odlišnými směry. Výběrem tohoto v Čechách ne příliš známého snímku nám připomněl, jak málo víme o filmové tvorbě našich východních sousedů, a to i z období společného státu.
Vzhledem k velkému počtu „nových“ tváří představil Ondřej Daniel obecně činnost CSPK. Všechny přítomné pozval na blížící se konferenci k tématu vztahu populární kultury a české identity, kterou CSPK organizuje v květnu v Moravské Třebové, ale také na probíhající cyklus promítání filmů s tématikou „transformace“, který probíhá v pražském kulturním prostoru Underground.
K potěšení nejen organizátorů, ale jistě i samotných přispěvatelů, následovala po každém vystoupení zajímavá debata. Přestože večer tak velmi rychle ubíhal, nemohlo si CSPK odpustit zlatý hřeb všech výjezdních večírků – tombolu. Mezi cenami nechyběla tradiční „céčka“, která jsou symbolem organizace. K užitku přijdou výherci jistě například i velice barvité karty. Nejvíce však musela potěšit hlavní cena, obětavě dovezená až z moravské metropole samotným prezidentem CSPK a velkým propagovatelem regionální identity v obrazech populární kultury – lahvové pivo nejmenované firmy z Uherského Brodu s příznačným názvem „Patriot“.
Snad je z textu i přiložených fotografií patrno, že večírek se i tentokrát vydařil a už se všichni těšíme, že v dubnu začneme druhé kolo opětovnou návštěvou Olomouce. Budeme rádi, když se budeme na všech dalších akcích CSPK setkávat stále v takto hojném počtu.
21.2.11
Kulturální studia
"Knihy, které čteme, seriály, které sledujeme... A taky rasa, gender, národnost... Kultura určuje, čím jsme. Chcete poznat sebe i druhé?"
> krátká prezentace oboru: http://bit.ly/epSX7b
> prezentace vybraných kursů: http://bit.ly/gRw8KI
Více informací na www.kulturalni-studia.cz.
Subscribe to:
Posts (Atom)