30.10.11
CSPK s plnohodnotnými webovými stránkami!
Je vidět, že CSPK plány nastíněné na své výroční hromadě chce opravdu plnit. Na adrese www.cspk.eu najdete vedle veškerých informací o organizaci také důležité informace o chystaných akcích spojených se studiem a reflexí populární kultury, velice cennou bibliografii monografií a studií o populární kultuře pro zapálené badatele, stejně jako se budete moci projít tematickými texty přímo od členů organizace. Web rozšiřuje také přehled českých i zahraničních stránek spojených s populární kulturou. A uživatel nebude ochuzen o možnost případné podněty i doplnění stránek diskutovat! To vše, jak se říká, prostřednictvím vizuálně atraktivního prostředí, které je přehledné a uživatelsky nenáročné...
25.9.11
Hanácká metropole se může těšit na další večírek CSPK
Centrum pro studium populární kultury si Vás dovoluje pozvat 13. října 2011 v 19:00 do Olomouce na půdu domu na adrese Třída 1. máje 30, kde Vás čeká večer s přebohatým popkulturně sladěným programem!
Těšte se:
- na Tomáše Zabilanského s Fontánou pre Zuzanu II,
- na Martina Fafejtu, který nám chystá malé překvapení - bude mluvit o estetice sebevraždy nebo o kultu romantické lásky? Nechme se překvapit.
- na Marka Čejku s příspěvkem o populární kultuře na Blízkém východě.
- na představení výsledků česko-německého (moravsko-saského) workshopu týkajícího se regionálních významů populární kultury,
- na nového prezidenta CSPK Tomáše Kavku s majálesovou tématikou.
My se těšíme se na Vaši účast!
Těšte se:
- na Tomáše Zabilanského s Fontánou pre Zuzanu II,
- na Martina Fafejtu, který nám chystá malé překvapení - bude mluvit o estetice sebevraždy nebo o kultu romantické lásky? Nechme se překvapit.
- na Marka Čejku s příspěvkem o populární kultuře na Blízkém východě.
- na představení výsledků česko-německého (moravsko-saského) workshopu týkajícího se regionálních významů populární kultury,
- na nového prezidenta CSPK Tomáše Kavku s majálesovou tématikou.
My se těšíme se na Vaši účast!
9.8.11
V Tachově už vědí, co je pornofolk a populární kultura!
Hudební festival Zvuky léta, který prvním ročníkem připravilo pro město Tachov tamější občanské sdružení První pěší, pomohlo svou troškou zpříjemnit i blaholibé sdružení CSPK. Opepřit program se pokusilo jednak představením svých projektů, tak i tématickým kvízem vztahujícím se k Tachovu a populární kultuře obecně.
Svoje zázemí na festivalu si organizace vybudovala před stanem čajovny, kde potěšila návštěvníky jednak svými informačními letáky, tak především regionálně laděným popkulturním kvízem, který ocenili i s cenami za jeho úspěšné vyplnění jak místní tak i přespolní. Členy sdružení, kteří se točili kolem infostánku a starali se i o rozdávání cen, trochu překvapilo, že ne všichni z účastníků věděli, jak se dostat z Tachova k nejbližšímu McDonaldu nebo třeba, jaký je právě ten správný díl ze seriálu Třicet případů Majora Zemana, který se zabývá normalizační narkomafií. Ač to z pohledu většiny členské základny vypadá, že jde o věc téměř samozřejmou, ukazuje se, že osvěty není nikdy dost a činnost sdružení má opravdu svůj zásadní smysl. Kvíz tedy potvrdil určitou disproporci vnímání motivů populární kultury u jednotlivých generací, tak samozřejmě i disproporci regionální, se kterou se ovšem při jeho přípravě počítalo.
V rámci prezentace činnosti CSPK zazněla v čajovém stanu přednáška na téma polského života Jožina z Bažin. Při ní se mohli přítomní pokochat i tématickými postery projektů CSPK, které nakonec v čajovně visely i dlouho po ukončení celého programu.
Co se týče celkové náplně festivalu, Centrum ocenilo, že mohlo svůj program přednést nedaleko vystoupení takových hvězd jako je pražská skupina La Pneumatiq, která navrací styl d ´n ´ b zpět do středu hudebního zájmu anebo již docela těžce podnapilého znojemského barda Záviše, kterého nakonec museli z podia odnést. Celé festivalové milieu tak mělo během jednoho pátečního letního večera poznat, co je populární kultura a zároveň i praxi tvůrců jejich specifických subkulturních žánrů, kteří se ve svých písních vůči jejím většinovým projevům poměrně ostře vyhrazují.
Festival Zvuky léta byl součástí projektu Historických slavností města Tachov, tentokráte zaměřených na oslavu 150. let od založení nedaleké jízdárny Světce, kterých se v sobotu členská základna CSPK také na hlavním tachovském náměstí Republiky zúčastnila. Zde nechyběly tzv. tradiční pokrmy ani další lákadla konzumu jako zmrzlina nebo česko-německo-turecký döner kebap. Těsně před svým odjezdem ze západních Čech si ještě CSPK vyslechlo koncert západočeské dechovky a rokycanských Kale, přičemž se zaujetím pozorovala i dění v publiku. Celý tachovský výjezd lze nakonec zhodnotit, že vedle pobavení publika značně přispěl i k dalším podnětům pro pokračující výzkum domácí popkultury!
21.7.11
Odraz české národní identity v jednotlivých odvětvích kulturních a kreativních průmyslů v ČR
Institut umění – Divadelní ústav vyhlašuje v souvislosti s plánovanou konferencí o odrazu české národní identity v jednotlivých odvětvích kulturních a kreativních průmyslů v ČR výzvu k podávání esejů.
Autor by měl ve své eseji vystihnout specifický jev týkající se české národní identity a způsob, jakým se tento jev odráží ve vybraných odvětvích kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Jaký má například vliv na export českých kreativních průmyslů, přispívá-li nějakým způsobem k image České republiky či regionu ČR v zahraničí, je-li příčinou unikátnosti konkrétního produktu či služby českých kreativních průmyslů a další. Jedná se o velmi široké pole záběru. Vážným zájemcům proto doporučujeme nás předem kontaktovat a konzultovat s námi téma eseje na adrese martin.cikanek@institutumeni.cz.
Přednostně máme zájem o témata týkající se těchto odvětví:
· móda
· design (produktový, interiérový, grafický a další)
· kulturní dědictví (památky)
· rozhlas
· televize
· videohry
· výtvarné umění
Národní identita je pro tento účel definována jednak jako způsob, jakým Češi vnímají sami sebe, či jako pohled na Čechy zvenčí. Přednostně nám jde o taková vnímání v současnosti. Nevylučujeme však ani témata zachycující vnímání identity v nedávné minulosti a to zejména, pokud mají stále významný vliv či významné dopady na současné české kreativní průmysly. Kulturní a kreativní průmysly jsou obory lidské činnosti, které prostřednictvím kreativity a jejího vytěžování generují bohatství a všeobecný blahobyt. Konkrétně se jedná o odvětví jako například reklama, design, architektura, filmový průmysl, hudební průmysl, literatura, performing arts a další. Více informací ke kreativním průmyslům viz například: Martin Cikánek: Kreativní průmysly – příležitost pro novou ekonomiku (2009).
Abstrakty v rozsahu 1 NS zasílejte do 29. července 2011 na e-mailovou adresu roman.martinec@institutumeni.cz, do předmětu e-mailu napiště “Identita eseje.” Autoři vybraných abstraktů budou poté vyzváni, aby napsali celý esej. Tato výzva je vyhlašována v rámci výzkumného projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (NAKI DF11P010VV31). Eseje jsou honorované.
www.idu.cz
Autor by měl ve své eseji vystihnout specifický jev týkající se české národní identity a způsob, jakým se tento jev odráží ve vybraných odvětvích kulturních a kreativních průmyslů v ČR. Jaký má například vliv na export českých kreativních průmyslů, přispívá-li nějakým způsobem k image České republiky či regionu ČR v zahraničí, je-li příčinou unikátnosti konkrétního produktu či služby českých kreativních průmyslů a další. Jedná se o velmi široké pole záběru. Vážným zájemcům proto doporučujeme nás předem kontaktovat a konzultovat s námi téma eseje na adrese martin.cikanek@institutumeni.cz.
Přednostně máme zájem o témata týkající se těchto odvětví:
· móda
· design (produktový, interiérový, grafický a další)
· kulturní dědictví (památky)
· rozhlas
· televize
· videohry
· výtvarné umění
Národní identita je pro tento účel definována jednak jako způsob, jakým Češi vnímají sami sebe, či jako pohled na Čechy zvenčí. Přednostně nám jde o taková vnímání v současnosti. Nevylučujeme však ani témata zachycující vnímání identity v nedávné minulosti a to zejména, pokud mají stále významný vliv či významné dopady na současné české kreativní průmysly. Kulturní a kreativní průmysly jsou obory lidské činnosti, které prostřednictvím kreativity a jejího vytěžování generují bohatství a všeobecný blahobyt. Konkrétně se jedná o odvětví jako například reklama, design, architektura, filmový průmysl, hudební průmysl, literatura, performing arts a další. Více informací ke kreativním průmyslům viz například: Martin Cikánek: Kreativní průmysly – příležitost pro novou ekonomiku (2009).
Abstrakty v rozsahu 1 NS zasílejte do 29. července 2011 na e-mailovou adresu roman.martinec@institutumeni.cz, do předmětu e-mailu napiště “Identita eseje.” Autoři vybraných abstraktů budou poté vyzváni, aby napsali celý esej. Tato výzva je vyhlašována v rámci výzkumného projektu Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (NAKI DF11P010VV31). Eseje jsou honorované.
www.idu.cz
25.6.11
CSPK se v Unijazzu válelo na hromadě
V úterý 21. června 2011 se uskutečnila v pražském Unijazzu každoroční valná hromada Centra pro studium populární kultury (CSPK). Bodů k projednání bylo poměrně hodně, a to jak těch, co hodnotily minulý rok, tak těch, které se týkaly vyhlídek na rok nastávající. Stěžejní událostí uplynulého období byla jistě konference „Populární kultura a česká identita“, která se konala v Moravské Třebové (více ke konferenci lze dohledat na těchto stránkách). Neskromně si troufáme říct, že proběhla úspěšně. Další společnou aktivitou Centra byly filmové večírky s tématem „transformace“, dále pak komponované výjezdní večery, propagující CSPK mimo Prahu a Brno, tentokrát v Hradci Králové a Plzni. Někteří členové CSPK prezentovali sdružení i v rámci svých individuálních vystoupení na různých konferencích a v neposlední řadě také v rámci cyklu přednášek na Filozofické fakultě UK v Praze.
Nejvíc času jsme ale věnovali plánům do bližší i vzdálenější budoucnosti. Padlo rozhodnutí, že přes úspěch konference nemá Centrum kapacity organizovat ji každý rok, proto se zřejmě ustálí dvouletý cyklus. CSPK také od října 2011 naváže na sérii filmových večírků a rozšíří ji na celý akademický rok. Zřejmě se však změní prostor pro jejich konání, aby se více přiblížil studentům. Ve hře je klub K4 v budově FF UK v Praze v Celetné ulici. V rámci snahy o proniknutí do regionů se CSPK v srpnu zúčastní hudebního festivalu Zvuky léta v západočeském Tachově. Zaniknout by neměla ani myšlenka komponovaných večerů. CSPK se chystá znovu do Hradce Králové a nově do Liberce. V co nejkratší době bychom také rádi vylepšili náš blog případně vytvořili webové stránky.
V závěru valné hromady došlo k volbě nového vedení. To staré bylo pro nečinnost některých členů jako celek odvoláno. Ondřeje Daniela v roli prezidenta vystřídal Tomáš Kavka. Obsazení dalších funkcí a rady je k dohledání v zápisu z valné hromady, který na vyžádání poskytneme.
Nejvíc času jsme ale věnovali plánům do bližší i vzdálenější budoucnosti. Padlo rozhodnutí, že přes úspěch konference nemá Centrum kapacity organizovat ji každý rok, proto se zřejmě ustálí dvouletý cyklus. CSPK také od října 2011 naváže na sérii filmových večírků a rozšíří ji na celý akademický rok. Zřejmě se však změní prostor pro jejich konání, aby se více přiblížil studentům. Ve hře je klub K4 v budově FF UK v Praze v Celetné ulici. V rámci snahy o proniknutí do regionů se CSPK v srpnu zúčastní hudebního festivalu Zvuky léta v západočeském Tachově. Zaniknout by neměla ani myšlenka komponovaných večerů. CSPK se chystá znovu do Hradce Králové a nově do Liberce. V co nejkratší době bychom také rádi vylepšili náš blog případně vytvořili webové stránky.
V závěru valné hromady došlo k volbě nového vedení. To staré bylo pro nečinnost některých členů jako celek odvoláno. Ondřeje Daniela v roli prezidenta vystřídal Tomáš Kavka. Obsazení dalších funkcí a rady je k dohledání v zápisu z valné hromady, který na vyžádání poskytneme.
12.6.11
Valná hromada Centra pro studium populární kultury (CSPK), Unijazz, 21. červen 2011, 18:00
Centrum pro studium populární kultury (CSPK) srdečně zve všechny své příznivce na Valnou hromadu organizace v úterý 21. června 2011, v 18:00 do Unijazzu (Jindřišská 5, 110 00 Praha 1).
Na programu budou zprávy o chodu organizace a její vyhlídky do dalšího akademického roku, volba vedení a další zábavný program. Zvláště přivítáme aktivní jedince s nápady na další aktivity organizace, kteří současně oplývají ochotou je realizovat.
Nebojte se o Valné hromadě dát vědět svým známým, které by aktivity CSPK mohly zajímat.
Přijďte v hojném počtu a dobrém rozmaru, těšíme se na Vás!
Na programu budou zprávy o chodu organizace a její vyhlídky do dalšího akademického roku, volba vedení a další zábavný program. Zvláště přivítáme aktivní jedince s nápady na další aktivity organizace, kteří současně oplývají ochotou je realizovat.
Nebojte se o Valné hromadě dát vědět svým známým, které by aktivity CSPK mohly zajímat.
Přijďte v hojném počtu a dobrém rozmaru, těšíme se na Vás!
4.6.11
CSPK proměnilo Moravskou Třebovou v těžiště studia české populární kultury
V pátek 27. a sobotu 28. května 2011 uspořádalo Centrum pro studium populární kultury (CSPK) konferenci „Populární kultura a česká identita“. Jak prezident sdružení Ondřeje Daniel na úvod vysvětlil, prvotním impulsem bylo otevřít kritickou diskuzi nad otázkami české identity, přičemž se CSPK inspirovalo obdobnou debatou, kterou v Rakousku vyvolávají již celá desetiletí angažovaní umělci a vědci. Konferenci zahájil místostarosta Moravské Třebové pan ing. Pavel Brettschneider, který zdůraznil, že něco podobného se ve městě ještě nedělo.
Tematicky k úvodním proslovům otevřela konferenci Muriel Blaive svým příspěvkem o malém českém člověku, kterého definovala pomocí svého výzkumu v Českých Velenicích. Další příspěvky pátečního rána se věnovaly vývoji českého antisemitismu, vytváření české identity prostřednictvím televizní obrazovky a došlo i na místa paměti v souvislostech s populární retro-vlnou a interpretacemi hradu Střekov a Husových oslav.
Páteční odpolední program se věnoval subkulturám na území České republiky. Prezentovány byly výzkumy vývoje subkultur skinheads, punku, hip-hopu, tekna i ema od devadesátých letech do současnosti. Páteční odpolední program zakončil blog věnující se počátkům české populární kultury, obecně doposud přehlíženému tématu. Jako důležité pro pochopení dalšího vývoje populární kultury v českých zemích byly představeny příspěvky zaměřené na rozvoj českého mediálního a zábavního světa, využívání politické propagandy nebo utváření legend.
O vlivu oboru Cultural studies na studium populární kultury pohovořila v hlavní přednášce Jiřina Šmejkalová z univerzity v Lincolnu. Zdůraznila obecně dosti slabou reflexi tématu v celé střední Evropě například v porovnání s jižní Amerikou. Nastínila perspektivu dalšího možného vývoje, který bude pravděpodobně ovlivněn centralistickými tradicemi regionu. Zdůraznila také, jak důležité je brát zřetel na tradiční středoevropské chápání pojmu kultury jako vytváření elitních hodnot, které přetrvává i na ministerské úrovni.
Druhý konferenční den zahájila přehlídka témat z oblasti socialistické populární kultury vhodných k dalšímu výzkumu. Byl představen Večerník Praha jako první populární deník v režii komunistické strany a poté uchopení studentského svátku majáles různými režimy. Zajímavě byl prezentován i nástup televize a její rozličné dopady na severoamerické a české prostředí. Filozof Martin Škabraha interpretoval českou mentalitu ve filmu Vesničko má středisková jako rezignaci na progresi a přijetí cynismu jako souhlasu s daným politickým režimem. Závěr sobotního ranního programu obstaraly dva příspěvky s genderovou tématkou, nejprve interpretace tvorby Věry Chytilové za pomoci teorií Slavoje Žižeka a následně interpretace genderové reprezentace v pozdně komunistické literatuře.
Konferenční dění v sobotní odpoledne uzavřely příspěvky zaměřené na soudobou populární kulturu. Interpretován byl kánon populárně kulturních písní od Ivety Bartošové až po Xindla X. a skupinu Nightwork, praxe unisexových časopisů a představeno bylo i srovnání české a německé ostalgie.
Po oficiálním uzavření konference následovalo představení výsledků mezinárodního výzkumného workshopu věnovaného srovnání projevů regionálních identit v Sasku a na Moravě v populární kultuře. Postupně jsme byli konfrontováni s vizuálními strategiemi propagace měst Saská Kamenice (Chemnitz) a Ostrava, hlavně jejich vyprázdněností v politických frázích a se souvisejícími subverzivními pokusy o jejich proměnu. Zajímavým protikladem byly příspěvky zkoumající sebeprezentace obyvatel regionů na sociálních sítích, stejně jako terénní výzkum vnímání identity a pocitů mladých lidí obou regionů. Na závěr se i v rámci workshopu dostalo na téma retro vlny na Moravě a v Sasku. Témata workshopu vypracovaly české-německé tandemy a brzy se můžeme těšit na prezentaci jejich výzkumu v elektronické publikaci, doplněné o putovní tématickou výstavu. Obdobně CSPK připravuje i konferenční monografii, o jejímž vydání budete včas informováni.
Program konference:
Další fotografie
Tematicky k úvodním proslovům otevřela konferenci Muriel Blaive svým příspěvkem o malém českém člověku, kterého definovala pomocí svého výzkumu v Českých Velenicích. Další příspěvky pátečního rána se věnovaly vývoji českého antisemitismu, vytváření české identity prostřednictvím televizní obrazovky a došlo i na místa paměti v souvislostech s populární retro-vlnou a interpretacemi hradu Střekov a Husových oslav.
Páteční odpolední program se věnoval subkulturám na území České republiky. Prezentovány byly výzkumy vývoje subkultur skinheads, punku, hip-hopu, tekna i ema od devadesátých letech do současnosti. Páteční odpolední program zakončil blog věnující se počátkům české populární kultury, obecně doposud přehlíženému tématu. Jako důležité pro pochopení dalšího vývoje populární kultury v českých zemích byly představeny příspěvky zaměřené na rozvoj českého mediálního a zábavního světa, využívání politické propagandy nebo utváření legend.
O vlivu oboru Cultural studies na studium populární kultury pohovořila v hlavní přednášce Jiřina Šmejkalová z univerzity v Lincolnu. Zdůraznila obecně dosti slabou reflexi tématu v celé střední Evropě například v porovnání s jižní Amerikou. Nastínila perspektivu dalšího možného vývoje, který bude pravděpodobně ovlivněn centralistickými tradicemi regionu. Zdůraznila také, jak důležité je brát zřetel na tradiční středoevropské chápání pojmu kultury jako vytváření elitních hodnot, které přetrvává i na ministerské úrovni.
Druhý konferenční den zahájila přehlídka témat z oblasti socialistické populární kultury vhodných k dalšímu výzkumu. Byl představen Večerník Praha jako první populární deník v režii komunistické strany a poté uchopení studentského svátku majáles různými režimy. Zajímavě byl prezentován i nástup televize a její rozličné dopady na severoamerické a české prostředí. Filozof Martin Škabraha interpretoval českou mentalitu ve filmu Vesničko má středisková jako rezignaci na progresi a přijetí cynismu jako souhlasu s daným politickým režimem. Závěr sobotního ranního programu obstaraly dva příspěvky s genderovou tématkou, nejprve interpretace tvorby Věry Chytilové za pomoci teorií Slavoje Žižeka a následně interpretace genderové reprezentace v pozdně komunistické literatuře.
Konferenční dění v sobotní odpoledne uzavřely příspěvky zaměřené na soudobou populární kulturu. Interpretován byl kánon populárně kulturních písní od Ivety Bartošové až po Xindla X. a skupinu Nightwork, praxe unisexových časopisů a představeno bylo i srovnání české a německé ostalgie.
Po oficiálním uzavření konference následovalo představení výsledků mezinárodního výzkumného workshopu věnovaného srovnání projevů regionálních identit v Sasku a na Moravě v populární kultuře. Postupně jsme byli konfrontováni s vizuálními strategiemi propagace měst Saská Kamenice (Chemnitz) a Ostrava, hlavně jejich vyprázdněností v politických frázích a se souvisejícími subverzivními pokusy o jejich proměnu. Zajímavým protikladem byly příspěvky zkoumající sebeprezentace obyvatel regionů na sociálních sítích, stejně jako terénní výzkum vnímání identity a pocitů mladých lidí obou regionů. Na závěr se i v rámci workshopu dostalo na téma retro vlny na Moravě a v Sasku. Témata workshopu vypracovaly české-německé tandemy a brzy se můžeme těšit na prezentaci jejich výzkumu v elektronické publikaci, doplněné o putovní tématickou výstavu. Obdobně CSPK připravuje i konferenční monografii, o jejímž vydání budete včas informováni.
Program konference:
Další fotografie
17.5.11
Konference Populární kultura a česká identita
Moravská Třebová,27. – 28. května 2011
Pátek 27. května 2011
Budova městského muzea Moravská Třebová (Svitavská 315/18)
9.00 – 9.30, Registrace
9.30 – 10.00, Přivítání účastníků
Panel 1, Identity a obecné teorie
(moderuje Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. )
10.00 – 10.15, PhDr. Muriel Blaive, Ph. D., (Ludwig Boltzmann Institute for European History and Public Spheres, Vídeň)
‘Malý český člověk’: před a po 1989
10.15 – 10.30, Doc. Phdr. Blanka Soukupová, CSc, (Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze)
Moderní český antisemitismus v letech 1895-1989. Srovnání hlavních etap nejsetrvalejší části českého nacionalismu
10.30 – 10.45, Mgr. et mgr. Robert Kulminski, Ph. D. (Uniwersytet Warszawski)
„Právě běží” – televize a identita
10.45 – 11.30, diskuze
11.30 – 11.45, přestávka a malé občerstvení
Budova městského muzea Moravská Třebová (Svitavská 315/18)
Panel 2, Paměť a populární kultura
(moderuje Mgr. Martin Škabraha, Ph.D. )
11.45 – 12.00, PhDr. Lenka Řezníková, Ph. D. (Filosofický ústav Akademie věd ČR)
Žánry paměti. Ke vztahu kolektivni paměti a identity v současné populární kultuře
12.00 – 12.15, Kristýna Janečková (Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
„Jest to jeden z nejtypičtějších českých hradů.“ Utváření Střekova jako českého místa paměti
12.15 – 12.30, Bc. Marek Fapšo (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Husova Kostnice na přelomu století
12.30 – 13.00, diskuze
13.00 – 14.15, přestávka s možností zajít si na oběd, přesun do kavárny Poštovka.
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 3, Subkultury I
(moderuje PhDr. Ondřej Slačálek)
14.15 – 14.30, PhDr. Marta Kolářová, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR)
Postsubkulturní či postsocialistické? Hudební subkultury mládeže v současné ČR
14.30 – 14.45, Mgr. Anna Oravcová (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze)
Česká hiphopová subkultura
14.45 – 15.00, RNDr. Michaela Pixová (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Český punk: mezi „zlidověním“ a politizací
15. 00 – 15. 30, diskuze
15.30 – 15.45, přestávka a malé občerstvení
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 4, Subkultury I I
(moderuje Mgr. Filip Pospíšil, Ph.D.)
15.45 – 16.00, PhDr. Ondřej Slačálek (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Freetekno v Česku: autonomie, apolitičnost a politizace post-subkultury
16.00 – 16.15, Mgr. Hedvika Novotná (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze)
Punks and skins united? Proměny vztahu punkové a skinheadské subkultury
16.15 – 16.30, Mgr. Ondřej Daniel (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Etnické subkultury: definice konceptu a jeho aplikace na český kontext
16.30 – 16.45, Mgr. Martin Heřmanský (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze)
Feťáci a sebevrazi: démonizace subkultur a morální panika v českém prostředí
16.45 – 17.10, diskuze
17.10 – 17.40, přestávka a malé občerstvení
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 5, Počátky populární kultury
(moderuje Dr. Jiřina Šmejkalová, CSc. )
17.40 – 17.55, Mgr. Roman Elner (Archiv Univerzity Karlovy)
Annenruhe aneb Morbidní příběh z Moravskotřebovska o lásce až za hrob – překračující národnosti i historické epochy
17.55 – 18.10, Mgr. Jan Lomíček (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta
Univerzity Karlovy v Praze)
"Nikde nelze radostněji žít!"(Utopický obraz Sovětského svazu v československé populární kultuře mezi světovými válkami)
18.10 – 18.25, Mgr. Dmitryi Timofeyev (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Paměti Františka Jana Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770-1816: identita skrze jazyk.
18.25 – 18.40, Mgr. Jakub Machek (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Počátky populární kultury v českých zemích
18.40 – 19.15, diskuze
19.15 – 20.30, čas na oddych, večeři a jiný individuální program
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
20.30-21.00, Dr. Jiřina Šmejkalová, CSc (Centre for the European Cultural Studies, University of Lincoln) – Vývoj Cultural studies ve střední a východní Evropě
21.00 - ?, volný program spojený s možností návštěvy Muzejní noci města Moravská Třebová. Dále máme zamluven prostor pro společenský večer v hospodě a odvážlivci se mohou vydat i na noční výlet na Křížový vrch.
Sobota, 28. května 2011
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 6, Populární kultura za socialismu
(moderuje Mgr. Karel Šima, Ph.D. )
9.00 – 9.15, Mgr. Jana Dorčáková (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze)
Večerní Praha jako vybočení ze socialistické každodennosti
9.15 – 9.30, Mgr. Šárka Syslová (Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita v Brně)
Je české domácí umění kýč nebo materializovaná ikonická zkušenost?
9.30 – 9.45, PhDr. Jan Bárta (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Česká nová vlna jako generační projev mládeže 80. let
9.45 – 10.00, Mgr. Tomáš Kavka (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Studentský svátek majáles jako médium společenských změn
10.00 – 10.30, diskuze
10.30 – 10.45, přestávka a malé občerstvení
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 7, Populární kultura za socialismu II
(moderuje PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. )
10.45 – 11.00, Mgr. Michaela Blažková (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Vzor televizní strategie – nakolik je minulost odlišná od současnosti?
11.00 – 11.15, Mgr. Martin Škabraha, Ph.D. (Filozofická Fakulta, Univerzita Ostrava)
Symbol země ve filmu Vesničko má středisková
11.15 – 11.30 Susanne Sklepek, Ph.D. (University of Nottingham)
Genderové aspekty mediální reprezentace filmů Věry Chytilové z období české ‘normalizace’
11.30 – 11.45, Doc. Libora Oates-Indruchová Ph.D. (Ludwig Boltzmann Institute for European History and Public Spheres, Vídeň)
Přestavěné“ genderové identity?: Gender v populární literatuře v období perestrojky
11.45 – 12.15, diskuze
12.15 – 13.45, přestávka s možností zajít si na oběd
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 8, Populární kultura v současnosti
(moderuje Mgr. Hana Zimmerhaklová, Ph.D. )
13.45 – 14.00, PhDr. Lukáš Borovička (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Od paneláků k teplákům (Re-prezentace a tematická kontinua v populární hudbě)
14.00 – 14.15, Mgr. Magdaléna Myslivcová (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze)
Strategie prezentace alternativních forem spirituality jako součásti populární kultury
14.15 – 14.30, Martina Poliaková (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Mýtus o rozdělení světa na příkladu unisexových časopisů
14.30 – 14.45, Ina Marešová (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Vzpomínání a ztracená identita – fenomén ostalgie ve dvou středoevropských kontextech
14.45 – 15.10, diskuze
15.10 – 15.15, závěrečné slovo ke konferenci
15.15 – 16.00, přestávka a malé občerstvení
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Regionální identita v popkulturních obrazech – příklady Moravy a Saska
16.00 – 17. 30, Představení výsledků workshopu (v angličtině)
17.30 – 18.30, aperitiv
18.30 – 20.30, čas na odpočinek, večeři a jiný individuální program
20.30, společenský program.
Pátek 27. května 2011
Budova městského muzea Moravská Třebová (Svitavská 315/18)
9.00 – 9.30, Registrace
9.30 – 10.00, Přivítání účastníků
Panel 1, Identity a obecné teorie
(moderuje Mgr. Miroslav Michela, Ph.D. )
10.00 – 10.15, PhDr. Muriel Blaive, Ph. D., (Ludwig Boltzmann Institute for European History and Public Spheres, Vídeň)
‘Malý český člověk’: před a po 1989
10.15 – 10.30, Doc. Phdr. Blanka Soukupová, CSc, (Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze)
Moderní český antisemitismus v letech 1895-1989. Srovnání hlavních etap nejsetrvalejší části českého nacionalismu
10.30 – 10.45, Mgr. et mgr. Robert Kulminski, Ph. D. (Uniwersytet Warszawski)
„Právě běží” – televize a identita
10.45 – 11.30, diskuze
11.30 – 11.45, přestávka a malé občerstvení
Budova městského muzea Moravská Třebová (Svitavská 315/18)
Panel 2, Paměť a populární kultura
(moderuje Mgr. Martin Škabraha, Ph.D. )
11.45 – 12.00, PhDr. Lenka Řezníková, Ph. D. (Filosofický ústav Akademie věd ČR)
Žánry paměti. Ke vztahu kolektivni paměti a identity v současné populární kultuře
12.00 – 12.15, Kristýna Janečková (Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
„Jest to jeden z nejtypičtějších českých hradů.“ Utváření Střekova jako českého místa paměti
12.15 – 12.30, Bc. Marek Fapšo (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Husova Kostnice na přelomu století
12.30 – 13.00, diskuze
13.00 – 14.15, přestávka s možností zajít si na oběd, přesun do kavárny Poštovka.
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 3, Subkultury I
(moderuje PhDr. Ondřej Slačálek)
14.15 – 14.30, PhDr. Marta Kolářová, Ph.D. (Sociologický ústav AV ČR)
Postsubkulturní či postsocialistické? Hudební subkultury mládeže v současné ČR
14.30 – 14.45, Mgr. Anna Oravcová (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze)
Česká hiphopová subkultura
14.45 – 15.00, RNDr. Michaela Pixová (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Český punk: mezi „zlidověním“ a politizací
15. 00 – 15. 30, diskuze
15.30 – 15.45, přestávka a malé občerstvení
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 4, Subkultury I I
(moderuje Mgr. Filip Pospíšil, Ph.D.)
15.45 – 16.00, PhDr. Ondřej Slačálek (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Freetekno v Česku: autonomie, apolitičnost a politizace post-subkultury
16.00 – 16.15, Mgr. Hedvika Novotná (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze)
Punks and skins united? Proměny vztahu punkové a skinheadské subkultury
16.15 – 16.30, Mgr. Ondřej Daniel (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Etnické subkultury: definice konceptu a jeho aplikace na český kontext
16.30 – 16.45, Mgr. Martin Heřmanský (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze)
Feťáci a sebevrazi: démonizace subkultur a morální panika v českém prostředí
16.45 – 17.10, diskuze
17.10 – 17.40, přestávka a malé občerstvení
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 5, Počátky populární kultury
(moderuje Dr. Jiřina Šmejkalová, CSc. )
17.40 – 17.55, Mgr. Roman Elner (Archiv Univerzity Karlovy)
Annenruhe aneb Morbidní příběh z Moravskotřebovska o lásce až za hrob – překračující národnosti i historické epochy
17.55 – 18.10, Mgr. Jan Lomíček (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta
Univerzity Karlovy v Praze)
"Nikde nelze radostněji žít!"(Utopický obraz Sovětského svazu v československé populární kultuře mezi světovými válkami)
18.10 – 18.25, Mgr. Dmitryi Timofeyev (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Paměti Františka Jana Vaváka, souseda a rychtáře milčického z let 1770-1816: identita skrze jazyk.
18.25 – 18.40, Mgr. Jakub Machek (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Počátky populární kultury v českých zemích
18.40 – 19.15, diskuze
19.15 – 20.30, čas na oddych, večeři a jiný individuální program
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
20.30-21.00, Dr. Jiřina Šmejkalová, CSc (Centre for the European Cultural Studies, University of Lincoln) – Vývoj Cultural studies ve střední a východní Evropě
21.00 - ?, volný program spojený s možností návštěvy Muzejní noci města Moravská Třebová. Dále máme zamluven prostor pro společenský večer v hospodě a odvážlivci se mohou vydat i na noční výlet na Křížový vrch.
Sobota, 28. května 2011
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 6, Populární kultura za socialismu
(moderuje Mgr. Karel Šima, Ph.D. )
9.00 – 9.15, Mgr. Jana Dorčáková (Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze)
Večerní Praha jako vybočení ze socialistické každodennosti
9.15 – 9.30, Mgr. Šárka Syslová (Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita v Brně)
Je české domácí umění kýč nebo materializovaná ikonická zkušenost?
9.30 – 9.45, PhDr. Jan Bárta (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Česká nová vlna jako generační projev mládeže 80. let
9.45 – 10.00, Mgr. Tomáš Kavka (Centrum pro studium populární kultury, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Studentský svátek majáles jako médium společenských změn
10.00 – 10.30, diskuze
10.30 – 10.45, přestávka a malé občerstvení
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 7, Populární kultura za socialismu II
(moderuje PhDr. Michal Pullmann, Ph.D. )
10.45 – 11.00, Mgr. Michaela Blažková (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Vzor televizní strategie – nakolik je minulost odlišná od současnosti?
11.00 – 11.15, Mgr. Martin Škabraha, Ph.D. (Filozofická Fakulta, Univerzita Ostrava)
Symbol země ve filmu Vesničko má středisková
11.15 – 11.30 Susanne Sklepek, Ph.D. (University of Nottingham)
Genderové aspekty mediální reprezentace filmů Věry Chytilové z období české ‘normalizace’
11.30 – 11.45, Doc. Libora Oates-Indruchová Ph.D. (Ludwig Boltzmann Institute for European History and Public Spheres, Vídeň)
Přestavěné“ genderové identity?: Gender v populární literatuře v období perestrojky
11.45 – 12.15, diskuze
12.15 – 13.45, přestávka s možností zajít si na oběd
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Panel 8, Populární kultura v současnosti
(moderuje Mgr. Hana Zimmerhaklová, Ph.D. )
13.45 – 14.00, PhDr. Lukáš Borovička (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Od paneláků k teplákům (Re-prezentace a tematická kontinua v populární hudbě)
14.00 – 14.15, Mgr. Magdaléna Myslivcová (Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze)
Strategie prezentace alternativních forem spirituality jako součásti populární kultury
14.15 – 14.30, Martina Poliaková (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Mýtus o rozdělení světa na příkladu unisexových časopisů
14.30 – 14.45, Ina Marešová (Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Vzpomínání a ztracená identita – fenomén ostalgie ve dvou středoevropských kontextech
14.45 – 15.10, diskuze
15.10 – 15.15, závěrečné slovo ke konferenci
15.15 – 16.00, přestávka a malé občerstvení
Kavárna Poštovka (Poštovní 1)
Regionální identita v popkulturních obrazech – příklady Moravy a Saska
16.00 – 17. 30, Představení výsledků workshopu (v angličtině)
17.30 – 18.30, aperitiv
18.30 – 20.30, čas na odpočinek, večeři a jiný individuální program
20.30, společenský program.
27.4.11
Workshop "Regionální identita v obrazech populární kultury: případy Moravy a Saska"
Leipzig, Neues Rathaus, 16. 4. 2011
Leipzig, Neues Rathaus, 16. 4. 2011
Leipzig, Connewitz, Waldfrieden, 17. 4. 2011
Brno, Bakala, 21. 4. 2011
Brno, Pegas, 21. 4. 2011
Brno, Tranzit, 21. 4. 2011
7.4.11
Perla renesance přivítá vědce věnující se české popkultuře
Do Moravské Třebové se na konci května sjedou společenští vědci věnující se populární kultuře v českém kontextu. Unikátní konference otevře některé otázky, které by česká společnost viděla nejraději zametené hluboko pod kobercem.
Konference „Populární kultura a česká identita“ je vyvrcholením Roku Transformace vyhlášeného Centrem pro studium populární kultury na akademický rok 2010/2011. V jeho rámci toto občanské sdružení připravilo dva komponované večery (14. 12. v Plzni a 23. 2. v Hradci Králové), sérii komentovaných filmových promítání v Praze (každou třetí středu v měsíci), alternativní prohlídku města Brna, workshop „Regionální identita a populární kultura (příklady Moravy a Saska)“, podílelo se na přípravě specializační přednášky Každodennost a populární kultura v Československu 1948-1992 na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a konečně na 27. a 28. května 2011 připravuje v Moravské Třebové konferenci „Populární kultura a česká identita“. Na tu se přihlásilo přes třicet zájemců z řad jak studentů, doktorandů a dalších vědeckých pracovníků řady českých a několika zahraničních pracovišť.
V rámci prvního panelu „Identity a obecné teorie“ bude řeč o diskontinuitách „Malého českého člověka“ před a po roce 1989, o českém antisemitismu, vztahu lidové a populární kultury nebo identity a televizního vysílání.
Druhý panel „Paměť a populární kultura“ se zaměří jak na žánry, tak i na memy paměti a dále na místo hradu Střekov a Husovy Kostnice v českém nacionalistickém diskurzu.
Ve třetím a čtvrtém panelu bude řeč o subkulturách, zejména o jejich situaci během postsocialismu. Konkrétně se zaměříme na punk, freetekno, skinheads a hip-hop. Stranou ale nezůstanou ani etnické subkultury a démonizace subkultur v médiích.
První konferenční den uzavře panel „Počátky populární kultury“, během něhož si účastníci vyslechnou referáty o šestákovém tisku konce 19. století, meziválečné propagandě, lidovém románu a zlidovělé pověsti z Moravské Třebové.
Večerní program bude pestrý a do velké míry se bude krýt s muzejní nocí, která v den konání konference bude v Moravské Třebové probíhat.
Šestý panel „Populární kultura za socialismu“ se bude sestávat z přednášek o deníku Večerní Praha, domácím umění, undergroundu, genderových aspektech filmů Věry Chytilové a o filmu Vesničko má středisková.
Sedmý panel „Populární kultura za socialismu a postsocialismu“ bude pokračovat referáty o televizních strategiích, genderu během perestrojky, kontinuitách a diskontinuitách v populární hudbě a studentských majálesech.
Poslední konferenční blok „Populární kultura v současnosti“ přinese prezentace o české sci-fi, alternativní spiritualitě, unisexových časopisech a fenoménu ostalgie.
Na poslední přednášku přímo naváže představení výsledků workshopu „Regionální identita a populární kultura (příklady Moravy a Saska)“, který proběhne vzhledem k účasti německých kolegů v angličtině.
Konfereční výzva
Předběžný program a abstrakty přihlášených účastníků
Praktické informace pro přednášející a účastníky konference
Konference „Populární kultura a česká identita“ je vyvrcholením Roku Transformace vyhlášeného Centrem pro studium populární kultury na akademický rok 2010/2011. V jeho rámci toto občanské sdružení připravilo dva komponované večery (14. 12. v Plzni a 23. 2. v Hradci Králové), sérii komentovaných filmových promítání v Praze (každou třetí středu v měsíci), alternativní prohlídku města Brna, workshop „Regionální identita a populární kultura (příklady Moravy a Saska)“, podílelo se na přípravě specializační přednášky Každodennost a populární kultura v Československu 1948-1992 na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a konečně na 27. a 28. května 2011 připravuje v Moravské Třebové konferenci „Populární kultura a česká identita“. Na tu se přihlásilo přes třicet zájemců z řad jak studentů, doktorandů a dalších vědeckých pracovníků řady českých a několika zahraničních pracovišť.
V rámci prvního panelu „Identity a obecné teorie“ bude řeč o diskontinuitách „Malého českého člověka“ před a po roce 1989, o českém antisemitismu, vztahu lidové a populární kultury nebo identity a televizního vysílání.
Druhý panel „Paměť a populární kultura“ se zaměří jak na žánry, tak i na memy paměti a dále na místo hradu Střekov a Husovy Kostnice v českém nacionalistickém diskurzu.
Ve třetím a čtvrtém panelu bude řeč o subkulturách, zejména o jejich situaci během postsocialismu. Konkrétně se zaměříme na punk, freetekno, skinheads a hip-hop. Stranou ale nezůstanou ani etnické subkultury a démonizace subkultur v médiích.
První konferenční den uzavře panel „Počátky populární kultury“, během něhož si účastníci vyslechnou referáty o šestákovém tisku konce 19. století, meziválečné propagandě, lidovém románu a zlidovělé pověsti z Moravské Třebové.
Večerní program bude pestrý a do velké míry se bude krýt s muzejní nocí, která v den konání konference bude v Moravské Třebové probíhat.
Šestý panel „Populární kultura za socialismu“ se bude sestávat z přednášek o deníku Večerní Praha, domácím umění, undergroundu, genderových aspektech filmů Věry Chytilové a o filmu Vesničko má středisková.
Sedmý panel „Populární kultura za socialismu a postsocialismu“ bude pokračovat referáty o televizních strategiích, genderu během perestrojky, kontinuitách a diskontinuitách v populární hudbě a studentských majálesech.
Poslední konferenční blok „Populární kultura v současnosti“ přinese prezentace o české sci-fi, alternativní spiritualitě, unisexových časopisech a fenoménu ostalgie.
Na poslední přednášku přímo naváže představení výsledků workshopu „Regionální identita a populární kultura (příklady Moravy a Saska)“, který proběhne vzhledem k účasti německých kolegů v angličtině.
Konfereční výzva
Předběžný program a abstrakty přihlášených účastníků
Praktické informace pro přednášející a účastníky konference
25.3.11
Turistická prohlídka – Druhá strana Brna
Projekt turistické prohlídky pro cca 15 lidí má za cíl ukázat druhou tvář jihomoravské metropole než tu, která je prezentována ve většině turistických průvodců a představována při tradičně pojatých prohlídkách.
Naším bezprostředním cílem je představit Brno jako sebevědomé město, které se nesnaží vyzdvihováním svých historických a architektonických památek za každou cenu vyrovnat šarmu Prahy, Bratislavy, Vídně nebo Olomouce, ale je si hluboce vědomo potenciálu, který představují jeho na první pohled slabé stránky – historie dělnického osídlení města a s ní související poloopuštěné průmyslové dědictví, sociálně vyloučené lokality, jistá neuspořádanost architektury vnějšího centra, nejasná koncepce rozvoje města a z tohoto faktu těžící často faraónské developerské projekty současnosti.
Turistická prohlídka „Druhá strana Brna“ by neměla v žádném případě nahradit konvenční prohlídky, ale měla vůči nim být komplementární. Má-li se Brno se sebou samým vyrovnat, může jen těžko zavírat oči před místy, které by před turisty nejraději schovalo. Z neupravenosti Brna a jeho živelné divokosti lze udělat i jeho přednost.
Město je s ohledem na přítomnost průmyslu a obrovský počet studentů jedním ze subkulturních center bývalého Československa a jako takové vykazuje poměrně silnou životaschopnost. Během prohlídky se tak zastavíme i na místech paměti pro jednotlivé subkultury, za něž můžeme považovat od počátku 20. století postupně tzv. „plotnu“, flákače užívající svérazný slang, od čtyřicátých let tzv. „potápky“, elegány svým dandysmem protestující proti šedi Protektorátu, později „štatlaře“, „batlesy“ (a s nimi související „antibatlesy“ neboli „mlataře“) užívající derivátu slangu původní „plotny“ – „hantecu“. V nedávné historii byl pak veřejný prostor města bitevním polem mezi dalšími subkulturními formacemi – „anarchisty“ a s nimi částečně spřízněnými „punkery“ na jedné a „skinheads“, kteří se částečně realizovali i při fotbalových zápasech Zbrojovky Brno jako „hooligans“ na straně druhé. V první polovině devadesátých let byl nejčastějším prostorem střetů dopravní uzel před Hlavním nádražím, kde se potkávají „rozjezdy“. Mezi další místa subkultur pak patří ochozy OD Tesco (někdejší Prior), kde se scházeli relativně nepolitičtí „metalisté“ a nově též obchodní centrum Vaňkovka, kde lze pozorovat subkultury současnosti, jakými jsou bezdomovci, „gothici“, „emo“, „hip-hopeři“ nebo „crust punks“.
Při prohlídce Druhá strana Brna se dále zaměříme na jednotlivé etnické skupiny obyvatel města v jeho historii (německý/rakouský a židovský prvek a jeho místa paměti) i současnosti (česká/moravská, romská, ukrajinská, vietnamská ad. komponenta města). Z tohoto důvodu se zastavíme na několika místech evokujících tyto komunity.
Současně si připomeneme provázanost německé/rakouské populace s první vlnou industrializace a zastavíme se na místech, které dodnes připomínají přezdívku Brna – „rakouský Manchester“. Dále si všimneme míst, která mohou být chápána za vřed na tváři města, avšak plní původně nezamýšlené funkce veřejného prostoru. Mezi tato místa patří například „Palác Vítkovice“ (bývalé kasíno proti nádraží), nebo dlouhý podchod pod Hlavním nádražím („Tranzit“). Jako svébytné místo chápeme „Myší díru“, která nesmí naší pozornosti při prohlídce uniknout.
Posledním typem informací, s nimiž budeme při prohlídce města pracovat, jsou urbánní legendy, kterých je v Brně poměrně velké množství a z velké části se zakládají na skutečných událostech. Je jisté, že se s časovým odstupem jedná o informace značně přibarvené fantazií vypravěče. Obdobné legendy nabízí třeba i romští vypravěči.
Zobrazit místo Turistická prohlídka – Druhá strana Brna na větší mapě
Naším bezprostředním cílem je představit Brno jako sebevědomé město, které se nesnaží vyzdvihováním svých historických a architektonických památek za každou cenu vyrovnat šarmu Prahy, Bratislavy, Vídně nebo Olomouce, ale je si hluboce vědomo potenciálu, který představují jeho na první pohled slabé stránky – historie dělnického osídlení města a s ní související poloopuštěné průmyslové dědictví, sociálně vyloučené lokality, jistá neuspořádanost architektury vnějšího centra, nejasná koncepce rozvoje města a z tohoto faktu těžící často faraónské developerské projekty současnosti.
Turistická prohlídka „Druhá strana Brna“ by neměla v žádném případě nahradit konvenční prohlídky, ale měla vůči nim být komplementární. Má-li se Brno se sebou samým vyrovnat, může jen těžko zavírat oči před místy, které by před turisty nejraději schovalo. Z neupravenosti Brna a jeho živelné divokosti lze udělat i jeho přednost.
Město je s ohledem na přítomnost průmyslu a obrovský počet studentů jedním ze subkulturních center bývalého Československa a jako takové vykazuje poměrně silnou životaschopnost. Během prohlídky se tak zastavíme i na místech paměti pro jednotlivé subkultury, za něž můžeme považovat od počátku 20. století postupně tzv. „plotnu“, flákače užívající svérazný slang, od čtyřicátých let tzv. „potápky“, elegány svým dandysmem protestující proti šedi Protektorátu, později „štatlaře“, „batlesy“ (a s nimi související „antibatlesy“ neboli „mlataře“) užívající derivátu slangu původní „plotny“ – „hantecu“. V nedávné historii byl pak veřejný prostor města bitevním polem mezi dalšími subkulturními formacemi – „anarchisty“ a s nimi částečně spřízněnými „punkery“ na jedné a „skinheads“, kteří se částečně realizovali i při fotbalových zápasech Zbrojovky Brno jako „hooligans“ na straně druhé. V první polovině devadesátých let byl nejčastějším prostorem střetů dopravní uzel před Hlavním nádražím, kde se potkávají „rozjezdy“. Mezi další místa subkultur pak patří ochozy OD Tesco (někdejší Prior), kde se scházeli relativně nepolitičtí „metalisté“ a nově též obchodní centrum Vaňkovka, kde lze pozorovat subkultury současnosti, jakými jsou bezdomovci, „gothici“, „emo“, „hip-hopeři“ nebo „crust punks“.
Při prohlídce Druhá strana Brna se dále zaměříme na jednotlivé etnické skupiny obyvatel města v jeho historii (německý/rakouský a židovský prvek a jeho místa paměti) i současnosti (česká/moravská, romská, ukrajinská, vietnamská ad. komponenta města). Z tohoto důvodu se zastavíme na několika místech evokujících tyto komunity.
Současně si připomeneme provázanost německé/rakouské populace s první vlnou industrializace a zastavíme se na místech, které dodnes připomínají přezdívku Brna – „rakouský Manchester“. Dále si všimneme míst, která mohou být chápána za vřed na tváři města, avšak plní původně nezamýšlené funkce veřejného prostoru. Mezi tato místa patří například „Palác Vítkovice“ (bývalé kasíno proti nádraží), nebo dlouhý podchod pod Hlavním nádražím („Tranzit“). Jako svébytné místo chápeme „Myší díru“, která nesmí naší pozornosti při prohlídce uniknout.
Posledním typem informací, s nimiž budeme při prohlídce města pracovat, jsou urbánní legendy, kterých je v Brně poměrně velké množství a z velké části se zakládají na skutečných událostech. Je jisté, že se s časovým odstupem jedná o informace značně přibarvené fantazií vypravěče. Obdobné legendy nabízí třeba i romští vypravěči.
Zobrazit místo Turistická prohlídka – Druhá strana Brna na větší mapě
Subscribe to:
Posts (Atom)